Trojka třetího

Rychlost oběhu Země kolem Slunce je (přibližně) sto tisíc kilometrů za hodinu.

#tg896476525

Nevěděl jsem to.

Našel jsem si na internetu "obvod oběžné dráhy" a podělil to 365*24. Na přímý dotaz u duckduckgo mi začalo vyskakovat 30 km/s . 30*3600 = 108000 . Takže tomu docela věřím.

Nevěděl jsem to. Myslím, že ve škole jsem se to neučil.

mistnipobocka navazuje na https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1913#p1913 :

@tymoty Ahoj, nojo, a co pak teprv zohlednit oběh Slunce (a s ním i té Země) kolem galaktického jádra a pohyb galaxie jakmo takové - to je pak teprve čoromoro.

Ale jinak mě Tvůj příspěvek mile budivil tím, že tam není ani slovo o EU - čekal bych spíše něco typu: "rychlost oběhu EU a unioňanů kolem slunce je...." :)

#tg896476525

( https://f.cz/@mistnipobocka/113159716533776459 )

lawondyss navazuje na https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1913#p1913 , ale asi i na https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1915#p1915 :

@tymoty Zrovna nedávno jsem někomu vysvětloval, že obvodová rychlost nehraje velkou roli ve vnímání odstředivé síly. Úhlová rychlost Země je jedna otáčka za den, což je dvakrát pomalejší, než rychlost malé ručičky na hodinách. S růstem poloměrem sice obvodová rychlost stoupá, ale současně klesá "zatáčení", takže při poloměru 6378 km už je to téměř lineární pohyb a pokud je hladký, tak nemáme jak ho vnímat. Obzvláště když se všechno kolem nás pohybuje tou samou rychlostí.

( https://mastodonczech.cz/@lawondyss/113160405717695889 )

V hlavě mi tančí lidi a slova. A možná z těch lidí někteří nejsou až tak lidi. A možná z těch slov některá nejsou až tak slova.

mistnipobocka, lawondyss, blízcí v blízkých tělech, Pierrette, Henrich a jeho postavy v 'The WEIRDest People in the World', Tylor, předchůdci, Unioňané...

Pro mě jsou slova nástrojem vztahů s lidmi, a taky možná že s některými ne až tak lidmi. Pro mě jsou slova nástrojem vztahování k lidem, a taky možná k některým ne až tak lidem.

Slova bez protějšků mě až tak neberou. Protějšky, vztahování, vztahy, spolupráce, součinnosti, souhry mě berou.

Rychlost obíhání Země kolem Slunce, obvodová rychlost, obíhání kolem galaktického jádra, pohyb galaxie vůči čemu a jejich vnímání je super. Já chci víc: společné vztažení k Zemi, ke Slunci, ke galaxii, k točení, k rychlostem, k vnímání a k lidem všem. A možná k některým ne až tak lidem.

Níkoliv skandování davu Brianových fanoušků: "Myslíme každý samostatně." Velké soulady, módy, společnosti... O tom všem už máme slova, jak s tím zacházet, jak o tom myslet, jak se k tomu vztahovat. Skrze malé vztahy, skrze malé spolupráce, skrze malé součinnosti, skrze malé souhry. Malé se vztahuje k velkému. Velké je neuchopitelné. Nereprezentovatelné.

#tg896476525

Takže já bych chtěl odstavec nebo báseň nebo obrázek o Zemi ve vesmíru. Vesmír - krásný, obrovský, nepředstavitelný, neuchopitelný, to čumím. Země - miničástečka řítící se smrtící temnou, chladem, prázdnem.

Pak bych chtěl odstavec, jak to víme a že to zas tak moc nevíme.

"Věřím, že když se bavíme o Tobě, o mně, o lidech, o lidstvu, o státech [...], o Evropské unii, o 27 členských státech, o Česku a o planetě Zemi, že je dobré taky trochu zvednout čenichy a říct pár slov a uvědomit si a procítit, jak nepatrnou částečkou ve vesmíru [planeta] je, jak se [...] řítí vesmírem, jak [...] obíhá, jak [...] rotuje a tak podobně. Ty jsi díl vesmíru, já jsem díl vesmíru, ty částice nebo co, co v Tobě dělají, že myslíš na vesmír, jsou součástí vesmíru. Vesmír není někde daleko. Jsme v něm. Jsme jím.

Radši používám slovo "vesmír" než slovo "svět", právě proto, že slovo "vesmír" nám zvedá oči k noční obloze, zatímco slovo "svět" svádí ke geocentrismu nebo já-centrismu." (Něco málo pro stav vesmíru 8 https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1526#p1526 #tg740240547 )

"Vesmír

No, tak já tomu zdaleka nerozumím, nějak asi i proto, že povaha prostoru mi není moc jasná, a ono to vypadá, že to celé bouchlo a pořád se to nafukuje, a ony ty velikosti nějak souvisí i s časem, ale tak pro představu můžu snad říct, že průměr pozorovatelného vesmíru je 70 miliónu miliónu miliónů průměrů země. A za tou pozorovatelnou částí vesmír asi nějak pokračuje..." (Evropská unie 129 https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1593#p1593 #tg472670899 )

#tg896476525 #tg740240547 #tg472670899

unterwasser píše:

@tymoty

Vesmír. Působí na mě nesmírně (vesmírně), miluju fotky ze všech možných teleskopů, kdybych měl věk a technologie by byla na té správné úrovni, opustil bych rodinu a letěl jako průkopník kolonizovat. Ať už Měsíc, Mars, oběžnou dráhu, cokoli. Stejně jako Enrique Rodríguez opustil svoji rodinu a nechal se nalodit na Santa Mariu.

O letu vesmírem raději nepřemýšlím. Sedím tady na židli v kanceláři, židle se ani nehne. Venku je tma a klid. Kdo by si pomyslel, jakou nesmírnou vesmírnou rychlostí uhání prostorem. Chladným, vražedným, nekonečným. Brrr.

A vědění? Povaha vesmíru? Fyzikální parametry? Tomu se jen směju. Víme úplné hovno. Víme jen to, co nám umožní vědět náš civilizační stupeň, což může znamenat, že nevíme nic a nebo že víme všechno úplně špatně. Vezmi si jen, jak by se díval člověk z roku 1066, který se účastnil normanské invaze do Anglie na invazi z Anglie do Normandie v roce 1944. Jako na nepochopitelnou magii. Všechna ta letadla, vyloďovací čluny, ten neuvěřitelný masakr na plážích by mu přišel jako skutečné Peklo. Jemu, člověku na vrcholu. Šlechtici zvyklému zabíjet mečem prakticky tváří v tvář. Což teprve elektřina. Jaderná energie. Naprosto by náš svět (který už je z našeho pohledu směšně zastaralý) nechápal.

My nevíme o vesmíru vůbec nic. Můžeme jen žasnout. Přesto žasnu obdivně a letěl bych. Hned.

P.S.: Když jsem k postu přidal ilustrační fotky, uvědomil jsem si, že je lepší, že sedíme na prdeli a nekolonizujeme.

( https://f.cz/@unterwasser/113162308678023288 )

@unterwasser@f.cz Ano 🙂 Ve všem, co píšeš, souzním 🙂

Pro budoucí psaní si poznamenávám: to, jak to víme, jakožto společenská činnost, je také hodno obdivu. Ale k tomu teď ne.

Mně jde o to (a to nejen zde, u vesmíru a Země v něm) vyrvat ze záplavy faktů, obrazů, vědomostí něco. Nějak to ztvárnit. A docílit, že je to v tvé hlavě a v mé hlavě a třeba i v nějakých jiných hlavách. Že v našich hlavách a srdcích nebo kde, je něco určitého, opakovatelného, předložitelného, shodovatelného; nikoliv jenom rozmazaný odkaz do sbírky fotek v mobilu, na internet, na vyhledávač, na Wikipedii a spol. A to něco chci spojit s tím, co prožívám, co prožívám tělesně, na povrchu panety.

A to říkadlo pak může sloužit k rychlému připomenutí, k lokálnímu sladění myslí a citů. Můžeme a máme ho používat. Až bude. Zatím ho nedržíme.

To zaříkání má představovat a předvádět naše společné sladění vztahu k velevesmíru obrovskému, krásnému, úchvatenému, děsivému a k bytí Země v něm.

Teď mi nějak připadá, že bych do toho říkadle zařadil něco o těch pohybech, které můžu ve svém těle na povrchu zemského tělesa prožívat. Jestli jsem to nepopletl svištím si to směrem k východu rychlostí tisíc kilometrů za hodinu kvůli rotaci. Pak je tam těch oběžných sto tisíc kilometrů za hodinu. Kterým směrem vlastně? V poledne na západ? O půlnoci na východ? V šest večer jsem na zádi? V šest ráno na špici? A pak se ještě houpu severojižním směrem? U toho záleží na ročním období? A asi se to ještě celé nějak kvedlá, protože směr zemské osy není úplně stabilní?

Tohle můžu nějak prožívat, když se dívám na západ slunce, když se dívám na Polárku nebo když sedím v kanceláři na židli.

#tg896476525

Lehnu si na zem.

Hlavou k severu.

Roztáhnu ruce v pravém úhlu k tělu.

Zeměkoule se držet nemusím.

Jsem připután přitažlivostí.

Levá ruka směřuje k východu.

Tím směrem se otáčím.

Rychlostí tisíc kilometrů za hodinu.

Máme teď letní čas.

Podle slunce je o hodinu méně než ukazují hodiny.

O slunečním poledni oběh Země míří na západ.

Rychlostí sto tisíc kilometrů za hodinu.

Tam ukazuje moje pravá ruka.

O sluneční půlnoci na východ.

Tam ukazuje moje levá ruka.

V slunečních šest ráno jsem natočen ve směru oběhu.

Směr oběhu není přímo vzhůru.

Musím sklopit očit k jihu, k nohám o nějaký ten úhel.

Teď jsou sluneční čtyři hodiny.

V tom čtvrtkruhu mezi levou rukou a sklopeným pohledem je směr oběhu ve dvou třetinách.

Támhle se řítím a otáčím se k tomu směru.

#tg896476525