Evropa

[Tymoty]

Zakládám nové téma a tag: "Evropa" #tg698945439.

Na Náměstí Praha 3 je o Evropě už dost psáno: https://trojkatretiho.cz/search.php?key ... o|Evropou) .

K Evropě přistupuju z Unie ( 160 https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1634#p1634 #tg472670899 ).

Jsem Unioňan a vztahuju se především k 450 milionům Unioňanů. Unie je můj domov. O Unii, o Unioňany a o naši společnou správu našeho společného osudu pečuju.

Ale nejen proto, že ta naše Unie se zrovna teď jmenuje "Evropská unie", povídání o Unii se proplétá s povídáním o Evropě.

Předně bych konstatoval, co by snad mělo být nesporné, ale na co máme někdy sklon zapomínat, že Unie a Evropa jsou dvě různé věci. Že Unioňan není totéž co Evropan. Že unijní není totéž co evropský. Když na tuhle dvojakost nezapomeneme, můžeme se bavit o tom, jak se má jedno k druhému.

Dále bych konstatoval pojmenovávací a vůbec jazykový zmatek, což by snad taky mohlo být nesporné. Lidi neúmyslně nebo vědomě nebo záměrně používají slova "Evropa", "Evropan" a "evropský" i když mluví o Unii, Unioňanech a záležitostech unijních.

Určitě se můžeme bavit o tom, do jaké míry nebo v jakém smyslu jsou Evropská unie, Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise evropské, ale abychom se o tom vůbec mohli bavit, musíme umět myšlenkově, pojmově a slovně oddělit evropské od unijního.

Za třetí bych rád konstatoval, a pořád doufám v nespornost, že slova "Evropa", "Evropan" a "evropský" jsou tak přetížena, že jejich význam je nejasný, rozmazaný, zmatečný. Že můžou znamenat skoro cokoliv. A že v jejich používání panuje zmatek. Evropa je kontinent, který není kontinetem. Je poloostrovem, jehož východní hranice, která by ho měla oddělovat od kontinentu, je nejasná.

Možná, že Evropa a Unie mají společnou historii, ale pro mě je současná Unie i vzpourou proti mnohému z této společné historie a proti mnohému současnému mimo-unijnímu evropanství.

Ze společné historie je Unie vzpourou proti mnohému z evropského chápání a konání států. Je vzpourou proti evropským vadným teoriím o národech, národních státech, svrchovanosti, suverenitě, božském pomazání vládců a podobně. Je vzporou proti nejoblíbenějšímu koníčku evropskách států a jejich vládců, proti válčení. Je vzpourou proti evropskému koloniálnímu a imperiálnímu myšlení a konání, kdy proudy uprchlíků z Evropy imigrovali do všech koutů planety a přivezli s sebou evropské nemoci, evropskou zálibu v genocidě, zotročování, ovládní a vykořisťování. Je vzpourou proti evropské zálibě ve fašismu, nacismu, holokaustu a koncentračních táborech. Tyhlencty neodčinitelné evropské hrůzy, kterými Evropané obdarovali planetu, lidstvo a sebe samotné, jsou společným dědictvím Unie a Evropy. Unie ovšem v sobě obsahuje myšlenku, že si tohle všechno chceme pamatovat, chceme si to připomínat, a chceme to teď dělat jinak a chceme být daleko opatrnější a skromnější ve vztahu k ne-unijnímu, než jak se Evropa chovala a chová k všemu ne-evropskému. Vedle toho i dnes máme evropskou mocnost Rusko, která všechny tyhle evropské hříchy provádí a obdivuje i dnes a která evropsky nenávidí Unii právě proto, že Unie je úspěšným pokusem dělat věci jinak a nově ve vzpouře proti osvědčeným evropským tradicím.

Jasně, že Evropa může také znamenat ne zde uvedená fuj, ale mnohá huj. Jenže, to je právě ta potíž. Je to přetížené slovo. A jeho používání často neúmyslně nebo vědomě nebo záměrně vede k zmatení. A jasně, Unie není dokonalá, i jí hrozí, že v přestrojení za novost, dělá věci podle starých evropských způsobů; nebo si vytváří hříchy úplně nové. Ale když mluvím o Unii je mi mnohem jasnější, co myslím, než když mluvím o Evropě. Unie je dílo. Je to projekt. Má vymezené území. Netvrdí o sobě, že je kontinet, když kontinentem není. Má vymezené obyvatelstvo - podílníky na společném díle. Má nějaké instituce a procesy umožňujcící poznávání, vědění, filosofii, víru, občanskou nauku, kritiku, svobodu projevu, radikální zpochybnění celkem čehokoliv, veřejnou rozpravu, pluralitu, střídání vládců...

Zvu k malému občanskému zapojení do velkého unijního projektu. Pojďme se dva nebo malá skupina společně vztáhnout k Unii, ke všem Unioňanům. Zvládněme občanskou nauku o tom, co to ta Unie je a jak funguje. Shodněme se ve dvou nebo v malé skupině na společné vizi toho, jakou Unii chceme, a takto vytvarováni žijme své životy v Unii a ovlivňujme své okolí. Tohle není výzva k aktivismu - ne každý může být aktivistou; tohle není výzva k profesionálnímu zapojení - ne každý se může živit politikou, úředničením nebo dumáním o společnosti; tohle je výzva k malému občanskému zapojení, které by mělo být samozřejmou součástí života každého Unioňana.

@mistnipobocka@f.cz @Pierrette@mastodon.uno @unterwasser@mastodonczech.cz @Veza85UE@eupolicy.social @xChaos@f.cz

#tg698945439 #tg472670899