Složení člověka
Re: Složení člověka
Ještě transplanace a umělé klouby a pod.
Re: Složení člověka
Kost https://cs.wikipedia.org/wiki/Kost "Kost... je tvrdá, mineralizovaná pojivová tkáň... Kostní tkáň je typem pojiva, které je typické mineralizací mezibuněčné hmoty. Minerální složku, která může tvořit až 65 % hmotnosti kosti, tvoří submikroskopické krystaly fosforečnanu vápenatého, hydroxyapatitu. Krystaly jsou vázány na kolagenní vlákna... Osteoklasty jsou „obrovské“ (i 100 μm), mnohojaderné buňky, které naopak kostní tkáň odbourávají."
Osteoklast https://cs.wikipedia.org/wiki/Osteoklast "Osteoklast je velká rozvětvená kostní buňka schopná pohybu. Bývá mnohojaderná, obsahuje až 50 jader... se vyvíjí z monocytů... fúzí několika těchto buněk."
Monocyt https://cs.wikipedia.org/wiki/Monocyt "Monocyt je druh bílé krvinky... který tvoří 3–8 % leukocytů periferní krve. Monocyty jsou velké, jednojaderné buňky... Monocyt je v periferní krvi v podstatě neúčinný a jedná se tedy o prekurzor makrofágu (případně dendritické buňky, nebo osteoklastu) nebo taky nezralý makrofág... hlavní funkcí cirkulace monocytů v krvi je tvořit zásobárnu makrofágů pro potřeby všech tkání v těle."
Osteoclast https://en.wikipedia.org/wiki/Osteoclast "... these cells develop from the self fusion of macrophages. It was in the beginning of 1980 that the monocyte phagocytic system was recognized as precursor of osteoclasts."
Mononuclear phagocyte system https://en.wikipedia.org/wiki/Mononucle ... yte_system "the mononuclear phagocyte system... is a part of the immune system that consists of the phagocytic cells located in reticular connective tissue. The cells are primarily monocytes and macrophages, and they accumulate in lymph nodes and the spleen... The mononuclear phagocyte system and the monocyte macrophage system refer to two different entities, often mistakenly understood as one."
Macrophage https://en.wikipedia.org/wiki/Macrophage "Macrophages... are a type of white blood cell of the innate immune system that engulf and digest pathogens, such as cancer cells, microbes, cellular debris, and foreign substances... Macrophages are found in essentially all tissues, where they patrol for potential pathogens by amoeboid movement. They take various forms (with various names) throughout the body (e.g., histiocytes, Kupffer cells, alveolar macrophages, microglia, and others), but all are part of the mononuclear phagocyte system."
Takže domorodkyně nevznikají jen dělením ale také slučováním. Osteoklast. Je v Seznam buněčných typů v lidském těle ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_bu ... _t%C4%9Ble ).
Osteoklast https://cs.wikipedia.org/wiki/Osteoklast "Osteoklast je velká rozvětvená kostní buňka schopná pohybu. Bývá mnohojaderná, obsahuje až 50 jader... se vyvíjí z monocytů... fúzí několika těchto buněk."
Monocyt https://cs.wikipedia.org/wiki/Monocyt "Monocyt je druh bílé krvinky... který tvoří 3–8 % leukocytů periferní krve. Monocyty jsou velké, jednojaderné buňky... Monocyt je v periferní krvi v podstatě neúčinný a jedná se tedy o prekurzor makrofágu (případně dendritické buňky, nebo osteoklastu) nebo taky nezralý makrofág... hlavní funkcí cirkulace monocytů v krvi je tvořit zásobárnu makrofágů pro potřeby všech tkání v těle."
Osteoclast https://en.wikipedia.org/wiki/Osteoclast "... these cells develop from the self fusion of macrophages. It was in the beginning of 1980 that the monocyte phagocytic system was recognized as precursor of osteoclasts."
Mononuclear phagocyte system https://en.wikipedia.org/wiki/Mononucle ... yte_system "the mononuclear phagocyte system... is a part of the immune system that consists of the phagocytic cells located in reticular connective tissue. The cells are primarily monocytes and macrophages, and they accumulate in lymph nodes and the spleen... The mononuclear phagocyte system and the monocyte macrophage system refer to two different entities, often mistakenly understood as one."
Macrophage https://en.wikipedia.org/wiki/Macrophage "Macrophages... are a type of white blood cell of the innate immune system that engulf and digest pathogens, such as cancer cells, microbes, cellular debris, and foreign substances... Macrophages are found in essentially all tissues, where they patrol for potential pathogens by amoeboid movement. They take various forms (with various names) throughout the body (e.g., histiocytes, Kupffer cells, alveolar macrophages, microglia, and others), but all are part of the mononuclear phagocyte system."
Takže domorodkyně nevznikají jen dělením ale také slučováním. Osteoklast. Je v Seznam buněčných typů v lidském těle ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_bu ... _t%C4%9Ble ).
Re: Složení člověka
Buňky prasečího mozku implantované do lidského.
Re: Složení člověka
Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4991899/
Tenhle článek z roku 2016 vypadá dobře.
Dostal jsem se k němu z File:Cells of the human body by mass.svg https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... y_mass.svg . A k tomu jsem se dostal z Composition of the human body https://en.wikipedia.org/wiki/Compositi ... human_body .
Tenhle článek z roku 2016 vypadá dobře.
Dostal jsem se k němu z File:Cells of the human body by mass.svg https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... y_mass.svg . A k tomu jsem se dostal z Composition of the human body https://en.wikipedia.org/wiki/Compositi ... human_body .
Re: Složení člověka
Červená krvinka https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%A1_krvinka "... červené krvinky nemají jádra, nedovedou se samy dělit a množit... se... tvoří v kostní dřeni..."
Re: Složení člověka
Krvetvorba https://cs.wikipedia.org/wiki/Krvetvorba "Hematopoetické kmenové buňky obývají kostní dřeň a mají unikátní schopnost dát vzniku všem krevním elementům. Jsou to buňky schopné sebeobnovy. To znamená, že při dělení zůstávají nadále některé dceřiné buňky kmenové, zatímco jiné se diferencují. Díky tomu nedochází k vyčerpání zásob kmenových buněk během obnovy krevních elementů. Tomuto fenoménu se říká asymetrické buněčné dělení... Ve vyvíjejícím se embryu se krevní elementy vyvíjejí v krevních shlucích a ve žloutkovém váčku. Během probíhajícího vývoje dochází k přesunu krvetvorby do sleziny, jater a lymfatických uzlin. Po vyvinutí kostní dřeně se sem přesune většina krvetvorby, ale během poslední fáze vývoje jsou umístěny do sekundárních lymfatických orgánů jako je brzlík, slezina či lymfatické uzliny. V raném dětství se většina krvetvorby odehrává v dlouhých kostech a během dospívání se přesouvá do plochých kostí a páteře... V některých případech je krvetvorba přesunuta do jater, brzlíku nebo sleziny. Děje se tak, pokud je z nějakých důvodů nemožné krvetvorbu realizovat v kostní dřeni. Důsledkem extramedulární krvetvorby dochází ke zvětšení těchto orgánů. Přirozenou formou extramedulární krvetvorby může být zvětšení jater během fetálního období, neboť ještě nedošlo k vývoji kostní dřeně."
Buňka https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka "... mitotické a meiotické dělení. Mitóza slouží k dělení vegetativních buněk na dvě, meióza (redukční dělení) slouží k vytváření pohlavních buněk u pohlavně se rozmnožujících organismů... amitóza... přímé rozdělení buňky prostým rozpadem jádra na dvě části (např. u některých nádorových buněk).
Tělní buňka https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9Bln ... bu%C5%88ka "Tělní buňka (somatická buňka) je termín pro všechny buňky v organismu vyjma pohlavních buněk. U savců se tedy tělní buňkou z definice rozumí všechny buňky těla vyjma spermií a vajíček."
Buňka https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka "... mitotické a meiotické dělení. Mitóza slouží k dělení vegetativních buněk na dvě, meióza (redukční dělení) slouží k vytváření pohlavních buněk u pohlavně se rozmnožujících organismů... amitóza... přímé rozdělení buňky prostým rozpadem jádra na dvě části (např. u některých nádorových buněk).
Tělní buňka https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9Bln ... bu%C5%88ka "Tělní buňka (somatická buňka) je termín pro všechny buňky v organismu vyjma pohlavních buněk. U savců se tedy tělní buňkou z definice rozumí všechny buňky těla vyjma spermií a vajíček."
Re: Složení člověka
Původem domácí x jiné.
Pro mě je důležité odlišit původem domácí buňky od jiných. Jak je o tom tak psáno, je zmatečné. Je psáno například o "všech buňkách organismu" s tím, že je jasné, že jsou myšleny jen buňky původem domácí.
V člověku je ale hodně buněk, které se přistěhovaly z venku, nebo jsou cele nebo částečně původem z buněk přistěhovalých.
Celkem je mi jasné, že jsou ty přistěhovalé, že jsou ty původem z přistěhovalých a že jsou zkřížené - nová zygota, zárodek, plod. Ale vlastně by mě zajímalo, jestli v člověku může docházet i k jinému míchání(?) původem domácích a původem přistěhovalých. Ony ty dva druhy buněk spolu všelijak něco podnikají, ovlivňují se, ale může tam být nějaký jev, kdy se nějak smíchají jinak, než oplodněním? Třeba u nádorů?
https://www.perplexity.ai/search/Pvodem ... hPvABUge0A :
Při zkoumání původu buněk v lidském těle je důležité rozlišovat mezi buňkami původem domácími a těmi, které přišly zvenčí. I když většina buněk v těle je původem domácí, existují i buňky, které se dostaly do těla z vnějšího prostředí nebo jsou částečně původem z přistěhovalých buněk.
Je známo, že v těle mohou existovat buňky, které jsou původem z vnějších zdrojů nebo jsou výsledkem křížení buněk. Nicméně zajímavá otázka se týká možnosti míchání buněk původem domácích a přistěhovalých jinak než prostřednictvím oplodnění. Existuje hypotéza, že takové míchání by mohlo nastat například u nádorů.
V oblasti nádorové biologie se zkoumá fenomén známý jako buněčná fúze, kdy mohou docházet k fúzím mezi buňkami různého původu. Tento proces může vést k vzniku hybridních buněk spojujících vlastnosti buněk různého původu. Tato oblast výzkumu je stále intenzivně studována a mohou se zde objevit nové poznatky ohledně interakcí mezi buňkami s různým původem, včetně možného míchání bez oplodnění.
Pro mě je důležité odlišit původem domácí buňky od jiných. Jak je o tom tak psáno, je zmatečné. Je psáno například o "všech buňkách organismu" s tím, že je jasné, že jsou myšleny jen buňky původem domácí.
V člověku je ale hodně buněk, které se přistěhovaly z venku, nebo jsou cele nebo částečně původem z buněk přistěhovalých.
Celkem je mi jasné, že jsou ty přistěhovalé, že jsou ty původem z přistěhovalých a že jsou zkřížené - nová zygota, zárodek, plod. Ale vlastně by mě zajímalo, jestli v člověku může docházet i k jinému míchání(?) původem domácích a původem přistěhovalých. Ony ty dva druhy buněk spolu všelijak něco podnikají, ovlivňují se, ale může tam být nějaký jev, kdy se nějak smíchají jinak, než oplodněním? Třeba u nádorů?
https://www.perplexity.ai/search/Pvodem ... hPvABUge0A :
Při zkoumání původu buněk v lidském těle je důležité rozlišovat mezi buňkami původem domácími a těmi, které přišly zvenčí. I když většina buněk v těle je původem domácí, existují i buňky, které se dostaly do těla z vnějšího prostředí nebo jsou částečně původem z přistěhovalých buněk.
Je známo, že v těle mohou existovat buňky, které jsou původem z vnějších zdrojů nebo jsou výsledkem křížení buněk. Nicméně zajímavá otázka se týká možnosti míchání buněk původem domácích a přistěhovalých jinak než prostřednictvím oplodnění. Existuje hypotéza, že takové míchání by mohlo nastat například u nádorů.
V oblasti nádorové biologie se zkoumá fenomén známý jako buněčná fúze, kdy mohou docházet k fúzím mezi buňkami různého původu. Tento proces může vést k vzniku hybridních buněk spojujících vlastnosti buněk různého původu. Tato oblast výzkumu je stále intenzivně studována a mohou se zde objevit nové poznatky ohledně interakcí mezi buňkami s různým původem, včetně možného míchání bez oplodnění.
Re: Složení člověka
Hm, tak mě začíná vycházet, že to mám rozdělit na buňky a nebuňky.
Buňky jsou původem domácí, původem cizí a původem smíšené.
Buňky jsou původem domácí, původem cizí a původem smíšené.
Re: Složení člověka
Tymoty píše:
> Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body.
Mikrobion https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrobiom "Lidé tělo je kolonizováno mnoha mikroorganismy, přičemž hodnoty lidských a nelidských buněk jsou řádově přibližně stejné." A odkazováno je na: Chybí název periodika! PMID 26824647 :
Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26824647 To je jiná stránka než nahoře a plný text tam není. Ale dá se odtamtud překliknout na:
Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. https://www.cell.com/cell/fulltext/S009 ... 16)00053-2
Hopla. Teď koukám, že jsou to dva různé články. Revised estimates... a Revisiting the Ratio...
Sender R, Fuchs S, Milo R. Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Cell. 2016 Jan 28;164(3):337-40. doi: 10.1016/j.cell.2016.01.013. PMID: 26824647.
Sender R, Fuchs S, Milo R. Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body. PLoS Biol. 2016 Aug 19;14(8):e1002533. doi: 10.1371/journal.pbio.1002533. PMID: 27541692; PMCID: PMC4991899.
> Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body.
Mikrobion https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrobiom "Lidé tělo je kolonizováno mnoha mikroorganismy, přičemž hodnoty lidských a nelidských buněk jsou řádově přibližně stejné." A odkazováno je na: Chybí název periodika! PMID 26824647 :
Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26824647 To je jiná stránka než nahoře a plný text tam není. Ale dá se odtamtud překliknout na:
Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Ron Sender, Shai Fuchs, Ron Milo. https://www.cell.com/cell/fulltext/S009 ... 16)00053-2
Hopla. Teď koukám, že jsou to dva různé články. Revised estimates... a Revisiting the Ratio...
Sender R, Fuchs S, Milo R. Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Cell. 2016 Jan 28;164(3):337-40. doi: 10.1016/j.cell.2016.01.013. PMID: 26824647.
Sender R, Fuchs S, Milo R. Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body. PLoS Biol. 2016 Aug 19;14(8):e1002533. doi: 10.1371/journal.pbio.1002533. PMID: 27541692; PMCID: PMC4991899.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host