Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Milena (https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=69#p69):
> Mne osobně teď hodně zajímají lékařské výpovědi služeb od 1.12. Ráda bych věděla, zda vás ostatní to taky zajímá a jak se na to díváte.
Noemi (https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=73#p73):
> ... o lékařských výpovědích nic nevim, ale ráda se dovzdělám.
Našel jsem:
https://lekarijsoujenomlidi.com:
> Na základě schválení novelizace zákoníku práce, která vstoupí v účinnosti 1.10.23, vypovídáme veškeré dobrovolné přesčasy k 1. 12. 2023.
Na těch stránkách je toho k přečtení víc.
Jestli tomu dobře rozumím, zákonodárci plus zaměstnavatelé (asi hlavně nemocnice) lékaře hodně zneužívají a teď to ještě přitvrdilo. Lékaři se snad vzmohli k někaké akci kolektivního odporu. Zajímá mě to a moje srdce, jako obvykle, je na straně kolektivní akce pracujících proti mocipánům a mocipaním.
> Mne osobně teď hodně zajímají lékařské výpovědi služeb od 1.12. Ráda bych věděla, zda vás ostatní to taky zajímá a jak se na to díváte.
Noemi (https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=73#p73):
> ... o lékařských výpovědích nic nevim, ale ráda se dovzdělám.
Našel jsem:
https://lekarijsoujenomlidi.com:
> Na základě schválení novelizace zákoníku práce, která vstoupí v účinnosti 1.10.23, vypovídáme veškeré dobrovolné přesčasy k 1. 12. 2023.
Na těch stránkách je toho k přečtení víc.
Jestli tomu dobře rozumím, zákonodárci plus zaměstnavatelé (asi hlavně nemocnice) lékaře hodně zneužívají a teď to ještě přitvrdilo. Lékaři se snad vzmohli k někaké akci kolektivního odporu. Zajímá mě to a moje srdce, jako obvykle, je na straně kolektivní akce pracujících proti mocipánům a mocipaním.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Děkuju za hezkou reakci,je to tak.
Nedivím se, že lidé,kteří nemají mezi příbuznými zdravotníky,nejsou informováni.Vždyť zdravotnictví přece funguje.Ztrácejí se v tom i redaktoři,kteří vedou debaty na toto téma.Nikdo neví,že doktoři už mnoho desítek let odpracují měsíčně 1,5-2 úvazky.V třeba 60 letech tak mají odpracováno tak,jakoby pracovali do 75 let.Dělají to "dobrovolně", aby se tak dostali k ve společnosti aspoň trochu normálním příjmům.Běžný je odchod do práce v pátek ráno,návrat v pondělí večer, bez nároku na kompenzatorní volno.A protože by tohle nikdo jiný nedělal,veřejnost tomu pak nemůže uvěřit.A nikdo se o to ani nepokouší-sobeckou společnost její služebníci prostě nezajímají.
Nedivím se, že lidé,kteří nemají mezi příbuznými zdravotníky,nejsou informováni.Vždyť zdravotnictví přece funguje.Ztrácejí se v tom i redaktoři,kteří vedou debaty na toto téma.Nikdo neví,že doktoři už mnoho desítek let odpracují měsíčně 1,5-2 úvazky.V třeba 60 letech tak mají odpracováno tak,jakoby pracovali do 75 let.Dělají to "dobrovolně", aby se tak dostali k ve společnosti aspoň trochu normálním příjmům.Běžný je odchod do práce v pátek ráno,návrat v pondělí večer, bez nároku na kompenzatorní volno.A protože by tohle nikdo jiný nedělal,veřejnost tomu pak nemůže uvěřit.A nikdo se o to ani nepokouší-sobeckou společnost její služebníci prostě nezajímají.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Mohli bychom tomu říkat Lékaři bez hranic. Jakože lékaři v Česku pracují bez jakýchkoliv hranic na pracovní dobu.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Lékaři v Česku neznají hranic. Jsou to napřirozené bytosti, které dokážou pracovat 48 hodin denně, 14 dní v týdnu a 730 dnů v roce.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Další důležitý příspěvek v jiném vlákně: https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=85#p85 Jan Přáda:
> Prosíme, nepřistupujte na příslib lokálního a zákonitě dočasného zlepšení, zůstaňme jednotní. Jenom pak se nám povede vyjednat lepší podmínky pro celé zdravotnictví.
> Prosíme, nepřistupujte na příslib lokálního a zákonitě dočasného zlepšení, zůstaňme jednotní. Jenom pak se nám povede vyjednat lepší podmínky pro celé zdravotnictví.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Myslím, že nemáme číst a diskutovat další zprávy o tomhle úsilí lékařů. Nepotřebujeme vědět jaké mají platy. Myslím, že máme přemýšlet a povídat o tom, jak jim můžeme pomoct. Já nevím jak. Pojďme něco vymyslet.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Obávám se,že většinu lidí to vůbec nezajímá a až se jim vzdálí dostupnost péče,stejně budou přisuzovat vinu zdravotnickému personálu.Bude štěstí,když zůstanou u slovního napadání.Ač to zní neuvěřitelně,velká část lidí ani netuší jak systém funguje-například nevědí o existenci zdravotního pojištění.Takže s podporou veřejnosti nelze počítat,i proto,že doktoři jsou obecně nenáviděni.
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
pro ilustraci-
75/23 Prevence násilí a sebeobrana pro lékaře, 85/23 - Ozbrojený útočník ve zdravotnickém zařízení - nabídka kurzů
Vážení,
dovolujeme si Vám nabídnout účast na kurzech zaměřených na sebeobranu lékaře a nebezpečí ozbrojeného útoku v rámci zdravotnického zařízení.
Kurzy jsou vedeny zkušeným lektorem Mgr. Michalem Bardou.
Účastníci nemusí být absolventy předchozích kurzů.
V případě zájmu prosíme o vyplnění přihlášky.
75/23 Prevence násilí a sebeobrana pro lékaře – datum konání - 2. 12. 2023 od 9.00 hod.
Přihláška Sebeobrana pro lékaře: Vzdělávání / Kurzy ČLK - Česká lékařská komora (lkcr.cz)
v.s. 7523
85/23 Ozbrojený útočník ve zdravotnickém zařízení – datum konání 25. 11. 2023 od 9.00 hod.
Přihláška Ozbrojený útočník ve zdravotnickém zařízení: Vzdělávání / Kurzy ČLK - Česká lékařská komora (lkcr.cz)
v.s. 8523
Místo konání: Dům lékařů, Drahobejlova 27, Praha 9
Délka akce: 6 hodin
Počet kreditů: 6
PODROBNOSTI A INSTRUKCE, viz pozvánky.
Účastnický poplatek: 1000,-Kč
číslo účtu: 19-1083620217/0100
variabilní symbol: 7523, 8523
(do zprávy pro příjemce je nutné uvést jméno účastníka)
Těšíme se na Vaši účast.
oddělení vzdělávání ČLK
Přílohy
85-23 Ozbrojený útočník e zdravotnickém zařízení.pdf – PDF, 223 kB
StáhnoutZobrazit ›
75-23 Prevence násilí a sebeobrana pro lékaře.pdf – PDF, 218 kB
StáhnoutZobrazit ›
Stáhnout všechny přílohy
75/23 Prevence násilí a sebeobrana pro lékaře, 85/23 - Ozbrojený útočník ve zdravotnickém zařízení - nabídka kurzů
Vážení,
dovolujeme si Vám nabídnout účast na kurzech zaměřených na sebeobranu lékaře a nebezpečí ozbrojeného útoku v rámci zdravotnického zařízení.
Kurzy jsou vedeny zkušeným lektorem Mgr. Michalem Bardou.
Účastníci nemusí být absolventy předchozích kurzů.
V případě zájmu prosíme o vyplnění přihlášky.
75/23 Prevence násilí a sebeobrana pro lékaře – datum konání - 2. 12. 2023 od 9.00 hod.
Přihláška Sebeobrana pro lékaře: Vzdělávání / Kurzy ČLK - Česká lékařská komora (lkcr.cz)
v.s. 7523
85/23 Ozbrojený útočník ve zdravotnickém zařízení – datum konání 25. 11. 2023 od 9.00 hod.
Přihláška Ozbrojený útočník ve zdravotnickém zařízení: Vzdělávání / Kurzy ČLK - Česká lékařská komora (lkcr.cz)
v.s. 8523
Místo konání: Dům lékařů, Drahobejlova 27, Praha 9
Délka akce: 6 hodin
Počet kreditů: 6
PODROBNOSTI A INSTRUKCE, viz pozvánky.
Účastnický poplatek: 1000,-Kč
číslo účtu: 19-1083620217/0100
variabilní symbol: 7523, 8523
(do zprávy pro příjemce je nutné uvést jméno účastníka)
Těšíme se na Vaši účast.
oddělení vzdělávání ČLK
Přílohy
85-23 Ozbrojený útočník e zdravotnickém zařízení.pdf – PDF, 223 kB
StáhnoutZobrazit ›
75-23 Prevence násilí a sebeobrana pro lékaře.pdf – PDF, 218 kB
StáhnoutZobrazit ›
Stáhnout všechny přílohy
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
LÉKAŘI JSOU JENOM LIDI - ŘÍJEN A LISTOPAD
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte nám Vás informovat o událostech posledních týdnů.
Začátkem října 2023 jsme spočítali výpovědi z přesčasové práce, které lékaři poskytli na vědomí SML ČLK. Díky 6 tisícům zapojených lékařů představuje akce Lékaři jsou jenom lidi historicky největší protest zdravotníků v ČR. Hlas 6 tisíců lékařů nelze ignorovat, přesto se o to někteří snaží. Dochází rovněž k pokusům o oslabení celostátního dosahu protestu, nejčastěji tím, že lékařům konkrétního pracoviště je nabízeno dočasné zlepšení platových či jiných podmínek výměnou za odvolání nesouhlasu s prosincovou přesčasovou prací.
1. října nabyla účinnosti sporná novela zákoníku práce. České nemocnice zareagovaly pouze na změny v odměňování DPČ/DPP a snaží se uzavíráním pro zaměstnance nevýhodných dodatků ušetřit na odměnách z dohod, které novela přiznává. Opakujeme, v této turbulentní době si dávejte velký pozor na to, co podepisujete. Zákaz 24hodinového výkonu práce zůstal v nemocnicích zcela nepovšimnut, inspekce práce již tradičně neplní svou funkci.
Během října došlo k masivní medializaci problematiky přesčasové práce lékařů, novely zákoníku práce a diletantizmu těch, kteří o zdravotnictví rozhodují. Navzdory množství dalších mediálně atraktivních témat zůstává zdravotnictví jedním z klíčových zájmů českých médií. Děkujeme novinářům, kteří se mu věnují, děkujeme všem kolegům, kteří médiím poskytují cenné vstupy. A děkujeme i pacientům, kteří často důvody našeho protestu i naše požadavky chápou.
Ve druhé polovině října proběhla celá řada setkání na MZ ČR a MPSV ČR, o jejichž průběhu a výsledcích byli informováni všichni členové ČLK e-mailem. MPSV se snaží o vytvoření opravné novely zákoníku práce, jejímž cílem má být legalizace 24hodinového výkonu práce. Dosavadní snahy a postupy MPSV sice zatím vzbuzují rozpačité dojmy, ale MPSV alespoň nemůžeme obvinit z nezájmu o řešení problému.
MZ se naopak bohužel tváří, že se ho situace netýká. Místo jednání a diskusí se snaží veřejnosti vysvětlit, proč je nesprávné navyšovat platové tabulky zdravotníků a proč prosazuje, aby 6,8 mld. Kč, které posílá úhradová vyhláška na platy/mzdy zdravotníků, rozdělovali ředitelé a manažeři nemocnic. Jakmile však dojdou argumenty ve prospěch takového postupu, což z pochopitelných důvodů nastane prakticky okamžitě, obrací pozornost k nutnosti řešit odměňování zdravotníků speciálním zákonem. S nutností upravit speciálními předpisy tak mimořádně specifickou problematiku, jakou je zdravotnictví, souhlasíme, speciální zákon o odměňování ale nelze připravit ze dne na den narozdíl od platových tabulek, které mohou poskytnout okamžitou garanci a stanovují se prostým nařízením vlády.
V posledních týdnech dostáváme ze všech koutů ČR informace o tom, jak se nemocnice snaží zajistit poskytování zdravotní péče v prosinci. Jedná je jak o legální (jakým je kupř. převedení do nepřetržitého režimu práce – viz příloha), tak i o zcela nepřijatelné postupy: vydírání, vyhrožování, znemožňování předatestačního vzdělávání a další.
Již téměř součástí koloritu českých nemocnic se stává přenášení zodpovědnosti za zajištění a dostupnost zdravotní péče na lékaře – zaměstnance. Opakujeme: za zajištění zdravotní péče pro své pojištěnce jsou v ČR zodpovědné zdravotní pojišťovny, lokálně pak managementy nemocnic. Rozhodně ne my lékaři jako jednotlivci. Nenechme si vnutit zodpovědnost, kterou nesou jiní.
Náš prosincový protest spočívá v důsledném dodržování zákona. Jakkoliv to bude nepříjemné, musíme přechodně strpět legální kroky, jimiž se zdravotnická zařízení pokusí vyrovnat s touto situací (kupř. prací ve směnách). Žádná změna bohužel není zadarmo. Nesmíme však tolerovat praktiky za hranicí zákona či dobrých mravů, ty nám prosím nahlašujte i nadále e-mailem.
V noci z 1. na 2. listopadu jsme z MPSV obdrželi druhou verzi návrhu novely zákoníku práce, již tradičně s lhůtou na vyjádření připomínek čítající jeden pracovní den. Očekávali jsme, že budou zapracovány připomínky, které jsme minulý týden vznesli vůči první verzi návrhu, nestalo se tak. Novela zákoníku práce se pokouší o legalizaci 24hodinového výkonu práce, ale nijak tento odklon od pracovních podmínek jiných skupin zaměstnanců zdravotníkům nekompenzuje, což považujeme za nepřijatelné.
I naše další požadavky zůstávají beze změny: zaručení přijmu lékařů ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v ČR pro absolventa a trojnásobku pro atestovaného lékaře. Jedná se o slib, který vláda ČR slíbila lékařům v roce 2011 a dodnes nebyl splněn. Požadujeme úpravu zákoníku práce tak, aby zohledňoval specifika zdravotnických provozů a chránil zaměstnance před přetížením, kterému čelí nyní.
Oba ministry vyzýváme k dalším jednáním za přítomnosti zástupců SML ČLK, ČLK, LOK-SČL, OSZSP ČR a specialistů na pracovní a zdravotnické právo. Nejbližší takové jednání se uskuteční 8.11. na půdě MZČR. Projednávány mají být platové a pracovní podmínky ve zdravotnictví a otázky postgraduálního vzdělávání.
Navzdory nátlaku je zcela zásadní, abychom své výpovědi přesčasové práce nestahovali a vydrželi. Nesmírně si vážíme, že jste v tom s námi. Vážíme si i všech podpůrných emailů a vzkazů, které přicházejí od všech generací lékařů napříč medicínskými obory.
Prosíme, vydržte! Je zjevné, že snahami o “separátní mír” chtějí vedení některých nemocnic oslabit dosah akce. Prosíme, nepřistupujte na příslib lokálního a dočasného zlepšení, zůstaňme jednotní. Jenom tak se nám povede vyjednat lepší podmínky pro všechny.
Je nám jasné, že mnozí z vás momentálně prochází velmi těžkým obdobím. Držte se, nejste v tom sami. Je nás přes 6 tisíc. My sami jsme čelili za poslední týdny množství nadávek, lží, zastrašování, mediálnímu pranýři a dezinformacím. Vrcholem bylo vyhrožování po telefonu anonymním volajícím... Ale nic z toho nás nepřesvědčilo k tomu, abychom přestali v našich aktivitách. Buďte v tom s námi!
V případě jakýchkoliv dotazů se na nás obraťte e-mailem či prostřednictvím sociálních sítí (nově zřízená diskusní skupina https://www.facebook.com/groups/1770496160060860)
Za mladé i starší lékařeJan Přáda
Monika Hilšerová
Martin Pavelka
Marie Svobodová
Klára Dunajová
Adam Kubica
Hana Pítrová
Jan Pavel Novák
Filip Špliňo
Róbert Mazúr
Přílohy
FAQ Nepřetržitý režim práce.pdf – PDF, 201 kB
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte nám Vás informovat o událostech posledních týdnů.
Začátkem října 2023 jsme spočítali výpovědi z přesčasové práce, které lékaři poskytli na vědomí SML ČLK. Díky 6 tisícům zapojených lékařů představuje akce Lékaři jsou jenom lidi historicky největší protest zdravotníků v ČR. Hlas 6 tisíců lékařů nelze ignorovat, přesto se o to někteří snaží. Dochází rovněž k pokusům o oslabení celostátního dosahu protestu, nejčastěji tím, že lékařům konkrétního pracoviště je nabízeno dočasné zlepšení platových či jiných podmínek výměnou za odvolání nesouhlasu s prosincovou přesčasovou prací.
1. října nabyla účinnosti sporná novela zákoníku práce. České nemocnice zareagovaly pouze na změny v odměňování DPČ/DPP a snaží se uzavíráním pro zaměstnance nevýhodných dodatků ušetřit na odměnách z dohod, které novela přiznává. Opakujeme, v této turbulentní době si dávejte velký pozor na to, co podepisujete. Zákaz 24hodinového výkonu práce zůstal v nemocnicích zcela nepovšimnut, inspekce práce již tradičně neplní svou funkci.
Během října došlo k masivní medializaci problematiky přesčasové práce lékařů, novely zákoníku práce a diletantizmu těch, kteří o zdravotnictví rozhodují. Navzdory množství dalších mediálně atraktivních témat zůstává zdravotnictví jedním z klíčových zájmů českých médií. Děkujeme novinářům, kteří se mu věnují, děkujeme všem kolegům, kteří médiím poskytují cenné vstupy. A děkujeme i pacientům, kteří často důvody našeho protestu i naše požadavky chápou.
Ve druhé polovině října proběhla celá řada setkání na MZ ČR a MPSV ČR, o jejichž průběhu a výsledcích byli informováni všichni členové ČLK e-mailem. MPSV se snaží o vytvoření opravné novely zákoníku práce, jejímž cílem má být legalizace 24hodinového výkonu práce. Dosavadní snahy a postupy MPSV sice zatím vzbuzují rozpačité dojmy, ale MPSV alespoň nemůžeme obvinit z nezájmu o řešení problému.
MZ se naopak bohužel tváří, že se ho situace netýká. Místo jednání a diskusí se snaží veřejnosti vysvětlit, proč je nesprávné navyšovat platové tabulky zdravotníků a proč prosazuje, aby 6,8 mld. Kč, které posílá úhradová vyhláška na platy/mzdy zdravotníků, rozdělovali ředitelé a manažeři nemocnic. Jakmile však dojdou argumenty ve prospěch takového postupu, což z pochopitelných důvodů nastane prakticky okamžitě, obrací pozornost k nutnosti řešit odměňování zdravotníků speciálním zákonem. S nutností upravit speciálními předpisy tak mimořádně specifickou problematiku, jakou je zdravotnictví, souhlasíme, speciální zákon o odměňování ale nelze připravit ze dne na den narozdíl od platových tabulek, které mohou poskytnout okamžitou garanci a stanovují se prostým nařízením vlády.
V posledních týdnech dostáváme ze všech koutů ČR informace o tom, jak se nemocnice snaží zajistit poskytování zdravotní péče v prosinci. Jedná je jak o legální (jakým je kupř. převedení do nepřetržitého režimu práce – viz příloha), tak i o zcela nepřijatelné postupy: vydírání, vyhrožování, znemožňování předatestačního vzdělávání a další.
Již téměř součástí koloritu českých nemocnic se stává přenášení zodpovědnosti za zajištění a dostupnost zdravotní péče na lékaře – zaměstnance. Opakujeme: za zajištění zdravotní péče pro své pojištěnce jsou v ČR zodpovědné zdravotní pojišťovny, lokálně pak managementy nemocnic. Rozhodně ne my lékaři jako jednotlivci. Nenechme si vnutit zodpovědnost, kterou nesou jiní.
Náš prosincový protest spočívá v důsledném dodržování zákona. Jakkoliv to bude nepříjemné, musíme přechodně strpět legální kroky, jimiž se zdravotnická zařízení pokusí vyrovnat s touto situací (kupř. prací ve směnách). Žádná změna bohužel není zadarmo. Nesmíme však tolerovat praktiky za hranicí zákona či dobrých mravů, ty nám prosím nahlašujte i nadále e-mailem.
V noci z 1. na 2. listopadu jsme z MPSV obdrželi druhou verzi návrhu novely zákoníku práce, již tradičně s lhůtou na vyjádření připomínek čítající jeden pracovní den. Očekávali jsme, že budou zapracovány připomínky, které jsme minulý týden vznesli vůči první verzi návrhu, nestalo se tak. Novela zákoníku práce se pokouší o legalizaci 24hodinového výkonu práce, ale nijak tento odklon od pracovních podmínek jiných skupin zaměstnanců zdravotníkům nekompenzuje, což považujeme za nepřijatelné.
I naše další požadavky zůstávají beze změny: zaručení přijmu lékařů ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v ČR pro absolventa a trojnásobku pro atestovaného lékaře. Jedná se o slib, který vláda ČR slíbila lékařům v roce 2011 a dodnes nebyl splněn. Požadujeme úpravu zákoníku práce tak, aby zohledňoval specifika zdravotnických provozů a chránil zaměstnance před přetížením, kterému čelí nyní.
Oba ministry vyzýváme k dalším jednáním za přítomnosti zástupců SML ČLK, ČLK, LOK-SČL, OSZSP ČR a specialistů na pracovní a zdravotnické právo. Nejbližší takové jednání se uskuteční 8.11. na půdě MZČR. Projednávány mají být platové a pracovní podmínky ve zdravotnictví a otázky postgraduálního vzdělávání.
Navzdory nátlaku je zcela zásadní, abychom své výpovědi přesčasové práce nestahovali a vydrželi. Nesmírně si vážíme, že jste v tom s námi. Vážíme si i všech podpůrných emailů a vzkazů, které přicházejí od všech generací lékařů napříč medicínskými obory.
Prosíme, vydržte! Je zjevné, že snahami o “separátní mír” chtějí vedení některých nemocnic oslabit dosah akce. Prosíme, nepřistupujte na příslib lokálního a dočasného zlepšení, zůstaňme jednotní. Jenom tak se nám povede vyjednat lepší podmínky pro všechny.
Je nám jasné, že mnozí z vás momentálně prochází velmi těžkým obdobím. Držte se, nejste v tom sami. Je nás přes 6 tisíc. My sami jsme čelili za poslední týdny množství nadávek, lží, zastrašování, mediálnímu pranýři a dezinformacím. Vrcholem bylo vyhrožování po telefonu anonymním volajícím... Ale nic z toho nás nepřesvědčilo k tomu, abychom přestali v našich aktivitách. Buďte v tom s námi!
V případě jakýchkoliv dotazů se na nás obraťte e-mailem či prostřednictvím sociálních sítí (nově zřízená diskusní skupina https://www.facebook.com/groups/1770496160060860)
Za mladé i starší lékařeJan Přáda
Monika Hilšerová
Martin Pavelka
Marie Svobodová
Klára Dunajová
Adam Kubica
Hana Pítrová
Jan Pavel Novák
Filip Špliňo
Róbert Mazúr
Přílohy
FAQ Nepřetržitý režim práce.pdf – PDF, 201 kB
Re: Lékařské výpovědi služeb od 1.12.
Nejčastější otázky k nepřetržitému režimu práce
Jaké jsou rozdíly mezi dosavadním systémem práce lékařů (8 h práce všední den, péče mimo
základní pracovní dobu zajištěna přesčasy se střídáním po 24 h v práci) a nepřetržitým režimem,
kupř. ve 12hodinových směnách?
Rozdíl mezi uvedenými systémy je dán především povahou provozu, resp. pracovního režimu, do nějž
je lékař zařazen, kdy jeho jednotlivé typy jsou definovány v ustanovení § 78 odst. 1 písm. d) až g)
zákoníku práce takto:
d) dvousměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně
střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
e) vícesměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají
ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
f) nepřetržitým pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají
ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
g) nepřetržitým provozem provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.
Povaha pracovního režimu se pak odráží v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, která je u
zaměstnanců pracujících v jednosměnném pracovním režimu 40 hodin týdně, u zaměstnanců s
vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně a u těch s dvousměnným
pracovním režimem pak 38,75 hodiny týdně.
Případný výkon práce přesčas nemá na shora uvedené žádný dopad.
Jak mi může zaměstnavatel nařídit nepřetržitý režim práce? Může to udělat jednostranně?
Obecně platí, že o rozvržení pracovní doby, včetně typu režimu, do nějž bude zaměstnanec zařazen,
jednostranně rozhoduje zaměstnavatel. Pouze tehdy, pokud by měl zaměstnanec přímo v pracovní
smlouvě nebo v jejích dodatcích či přílohách, které by byly její nedílnou součástí, uvedeno, že bude
pracovat v jiném než nepřetržitém pracovním režimu, podléhala by změna typu pracovního režimu
dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Komu nemůže zaměstnavatel nařídit nepřetržitý režim práce?
Nařízení práce v nepřetržitém pracovním režimu žádné omezení nemá (samozřejmě pomineme-li
zaměstnance, pro něž je tato práce dle pracovnělékařského posudku nevhodná).
Jak se můžu bránit vůči nařízení nepřetržitého režimu práce?
Pokud není zařazení zaměstnance do nepřetržitého režimu práce podmíněno dvoustrannou dohodou,
resp. změnou pracovní smlouvy, může se zaměstnanec tomuto postupu zaměstnavatele bránit jen
nepřímo, například tím, že zaměstnavateli pro případ svého zařazení do nepřetržitého pracovního
režimu sdělí, že nebude vykonávat žádnou práci přesčas nad 150 hodin nařízené přesčasové práce
ročně.
Může mi být nařízen nepřetržitý režim práce i když pečuji o dítě? Jestli ano, co s tím?
Přímý zákaz zařazení zaměstnance pečujícího o malé dítě do nepřetržitého pracovního režimu zákoník
práce nestanoví. Na druhé straně nicméně zákoník práce reflektuje potřebu zvýšené ochrany takových
zaměstnanců, a to v ustanovení § 241 zákoníku práce, kde se doslova uvádí:
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování do směn též k potřebám zaměstnankyně nebo
zaměstnance pečujícího o dítě.
(2) Požádá-li
a) těhotná zaměstnankyně,
b) zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, nebo
c) zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II
(středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a),
zaměstnavatele písemně o kratší pracovní dobu podle § 80 nebo o jinou vhodnou úpravu
stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti
vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, je povinen to
písemně odůvodnit.
(3) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec, jejichž žádosti o kratší pracovní dobu podle odstavce
2 bylo vyhověno, zaměstnavatele písemně o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní
týdenní pracovní doby a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.
Kolik směn mi může zaměstnavatel měsíčně rozvrhnout, pokud jsem vypověděl práci přesčas?
Kolik směn mi může zaměstnavatel měsíčně rozvrhnout, pokud jsem nevypověděl práci přesčas, ale
konal jsem ji v posledních měsících?
Skutečnost, že zaměstnanec vypověděl dohodu o práci přesčas nemá na možnost zaměstnavatele
rozvrhovat pracovní směny, resp. na jejich počet a délku, žádný vliv. Zákoník práce stanoví pouze
maximální délku směny, a to na 12 hodin. Kratší maximální délku směny stanoví § 94 odst. 1 zákoníku
práce pro noční práci:
Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě
jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou
týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů
po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se
vychází z pětidenního pracovního týdne.
Jiné zákonné limity pro rozvrh směn stanoveny nejsou, tj. samozřejmě s výjimkou maximální
stanovené týdenní pracovní doby (viz shora odpověď na první otázku) a nutnosti dodržet nepřetržitý
denní odpočinek (minimálně 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích) a nepřetržitý odpočinek v
týdnu (minimálně 24 hodin).
Může zaměstnavatel při nepřetržitém režimu práce kombinovat různé délky směn? Za jakých
podmínek?
Ano, zaměstnavatel může kombinovat různě dlouhé směny, a to se stejnými omezeními, která jsou
uvedena v odpovědi na předchozí otázku.
Jak poznám situaci, kdy nás zaměstnavatel reálně převedl do nepřetržitého režimu práce, ale snaží
se tak neučinit i formálně (s nutností přiznat příplatek apod.)?
Převedení do nepřetržitého pracovního režimu z jednosměnného režimu zaměstnanec pozná
především tak, že se mu stanovená délka pracovní doby zkrátí na 37,5 hodiny týdně.
V pracovní smlouvě mám uvedeno: jednosměnný provoz, 40 h týdně.
Je možné mi nařídit práci např. od 22:00 do 6:00 pětkrát v týdnu (vč. víkendu)?
Je možné mi nařídit 8hodinovou směnu v jakoukoliv denní dobu v průběhu 7 dnů, budou-li
dodrženy požadavky týkající se nepřetržitého denního a týdenního odpočinku?
Ano, takový postup zaměstnavatele je obecně možný.
Pokud je možné mi naplánovat směny v jakoukoliv dobu a střídá mě ve službě kolega nejedná se již
o nepřetržitý režim práce? Příklad: kolega A nevypověděl přesčasovou práci a hodlá pokračovat i
nadále v dosavadním (24h) režimu služeb, ale 3 kolegové B, C, D přesčasovou práci odmítli a mají se
střídat v 8h směnách během 24 hodin.
Ano, popsaný režim je i dle shora uvedené definice možno považovat za nepřetržitý pracovní režim,
resp. nepřetržitý provoz. K uvedenému je třeba doplnit, že zaměstnavatel není oprávněn příp.
zvýhodňovat v rámci rozpisu pracovní doby ty zaměstnance, kteří nedali výpověď dohody o práci
přesčas (v opačném případě by se jednalo o postup v rozporu s ustanovením § 16 odst. 1 zákoníku
práce, tedy s povinností zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci). Jinak s
ohledem na aktuální právní úpravu nepřetržitého denního odpočinku je až do příp. nabytí účinnosti
zákoníku práce výkon práce v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích nelegální, resp. v rozporu se
zákonem.
V pracovní smlouvě nemám upravený režim práce ani stanovenou délku týdenní pracovní doby. Je
možné, aby nám zaměstnavatel nařídil 8hodinové směny, aniž by nás převedl do nepřetržitého
režimu práce? 4 lékaři na ranní, 2 na odpolední a 2 na noční?
Je možné nařídit nepřetržitý režim práce při nižším než plném úvazku? Je možně při kratším úvazku
nařídit 8h směny kdykoliv v průběhu dne?
Ano, takový postup zaměstnavatele je obecně možný.
Zaměstnavatel mi zrušil již potvrzenou dovolenou na prosinec. Mám s manželkou koupené letenky,
musí zaměstnavatel nahradit škodu i za manželku?
V ustanovení § 217 odst. 3 zákoníku práce se doslova uvádí:
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že
zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Je tedy nesporné, že náklady na letenky a příp. zaplacené ubytování je zaměstnavatel při změně
termínu čerpání dovolené, k níž došlo již po koupi zájezdu, povinen nahradit samotnému
zaměstnanci. Ve vztahu k manželce zaměstnance zákoník práce žádný přímý nárok na náhradu jejích
nákladů na takto zmařenou dovolenou nestanoví a tuto problematiku neřeší ani relevantní judikatura.
Dle mého soudu by dle konkrétních okolností bylo možné uvažovat o žalobě manželky na náhradu
újmy, kterou jí zaměstnavatel způsobil zmařením dovolené v případě, že by změna doby čerpání
dovolené nebyla objektivně nutná.
Zaměstnavatel mi zrušil do konce roku dovolenou, zbývají mi vyčerpat 3 týdny. Musí mi je proplatit,
pokud je nechci převést do dalšího roku nebo je na zaměstnavateli, kolik dovolené mi převede do
dalšího roku?
Převedení dovolené do dalšího roku je v uvedeném případě skutečně na rozhodnutí zaměstnavatele.
Nevyčerpaná část dovolené se proplácí pouze v případě ukončení pracovního poměru.
Pro úplnost níže doplňuji ustanovení § 218 zákoníku práce, které upravuje situaci, kdy nebyla ani do
30.6. následujícího kalendářního roku vyčerpána dovolená převedená do dalšího roku:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou
vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom
zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část
dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje
4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do
následujícího kalendářního roku.
(3) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle
odstavce 2, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce
následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 5 stanoveno jinak.
(4) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má
právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně
oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné
době oznámení.
(5) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že
zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo
rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto
překážek v práci.
Mgr. Aleš Buriánek
Jaké jsou rozdíly mezi dosavadním systémem práce lékařů (8 h práce všední den, péče mimo
základní pracovní dobu zajištěna přesčasy se střídáním po 24 h v práci) a nepřetržitým režimem,
kupř. ve 12hodinových směnách?
Rozdíl mezi uvedenými systémy je dán především povahou provozu, resp. pracovního režimu, do nějž
je lékař zařazen, kdy jeho jednotlivé typy jsou definovány v ustanovení § 78 odst. 1 písm. d) až g)
zákoníku práce takto:
d) dvousměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně
střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
e) vícesměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají
ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
f) nepřetržitým pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají
ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
g) nepřetržitým provozem provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu.
Povaha pracovního režimu se pak odráží v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, která je u
zaměstnanců pracujících v jednosměnném pracovním režimu 40 hodin týdně, u zaměstnanců s
vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně a u těch s dvousměnným
pracovním režimem pak 38,75 hodiny týdně.
Případný výkon práce přesčas nemá na shora uvedené žádný dopad.
Jak mi může zaměstnavatel nařídit nepřetržitý režim práce? Může to udělat jednostranně?
Obecně platí, že o rozvržení pracovní doby, včetně typu režimu, do nějž bude zaměstnanec zařazen,
jednostranně rozhoduje zaměstnavatel. Pouze tehdy, pokud by měl zaměstnanec přímo v pracovní
smlouvě nebo v jejích dodatcích či přílohách, které by byly její nedílnou součástí, uvedeno, že bude
pracovat v jiném než nepřetržitém pracovním režimu, podléhala by změna typu pracovního režimu
dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Komu nemůže zaměstnavatel nařídit nepřetržitý režim práce?
Nařízení práce v nepřetržitém pracovním režimu žádné omezení nemá (samozřejmě pomineme-li
zaměstnance, pro něž je tato práce dle pracovnělékařského posudku nevhodná).
Jak se můžu bránit vůči nařízení nepřetržitého režimu práce?
Pokud není zařazení zaměstnance do nepřetržitého režimu práce podmíněno dvoustrannou dohodou,
resp. změnou pracovní smlouvy, může se zaměstnanec tomuto postupu zaměstnavatele bránit jen
nepřímo, například tím, že zaměstnavateli pro případ svého zařazení do nepřetržitého pracovního
režimu sdělí, že nebude vykonávat žádnou práci přesčas nad 150 hodin nařízené přesčasové práce
ročně.
Může mi být nařízen nepřetržitý režim práce i když pečuji o dítě? Jestli ano, co s tím?
Přímý zákaz zařazení zaměstnance pečujícího o malé dítě do nepřetržitého pracovního režimu zákoník
práce nestanoví. Na druhé straně nicméně zákoník práce reflektuje potřebu zvýšené ochrany takových
zaměstnanců, a to v ustanovení § 241 zákoníku práce, kde se doslova uvádí:
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování do směn též k potřebám zaměstnankyně nebo
zaměstnance pečujícího o dítě.
(2) Požádá-li
a) těhotná zaměstnankyně,
b) zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, nebo
c) zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II
(středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)77a),
zaměstnavatele písemně o kratší pracovní dobu podle § 80 nebo o jinou vhodnou úpravu
stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti
vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, je povinen to
písemně odůvodnit.
(3) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec, jejichž žádosti o kratší pracovní dobu podle odstavce
2 bylo vyhověno, zaměstnavatele písemně o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní
týdenní pracovní doby a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.
Kolik směn mi může zaměstnavatel měsíčně rozvrhnout, pokud jsem vypověděl práci přesčas?
Kolik směn mi může zaměstnavatel měsíčně rozvrhnout, pokud jsem nevypověděl práci přesčas, ale
konal jsem ji v posledních měsících?
Skutečnost, že zaměstnanec vypověděl dohodu o práci přesčas nemá na možnost zaměstnavatele
rozvrhovat pracovní směny, resp. na jejich počet a délku, žádný vliv. Zákoník práce stanoví pouze
maximální délku směny, a to na 12 hodin. Kratší maximální délku směny stanoví § 94 odst. 1 zákoníku
práce pro noční práci:
Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě
jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou
týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů
po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se
vychází z pětidenního pracovního týdne.
Jiné zákonné limity pro rozvrh směn stanoveny nejsou, tj. samozřejmě s výjimkou maximální
stanovené týdenní pracovní doby (viz shora odpověď na první otázku) a nutnosti dodržet nepřetržitý
denní odpočinek (minimálně 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích) a nepřetržitý odpočinek v
týdnu (minimálně 24 hodin).
Může zaměstnavatel při nepřetržitém režimu práce kombinovat různé délky směn? Za jakých
podmínek?
Ano, zaměstnavatel může kombinovat různě dlouhé směny, a to se stejnými omezeními, která jsou
uvedena v odpovědi na předchozí otázku.
Jak poznám situaci, kdy nás zaměstnavatel reálně převedl do nepřetržitého režimu práce, ale snaží
se tak neučinit i formálně (s nutností přiznat příplatek apod.)?
Převedení do nepřetržitého pracovního režimu z jednosměnného režimu zaměstnanec pozná
především tak, že se mu stanovená délka pracovní doby zkrátí na 37,5 hodiny týdně.
V pracovní smlouvě mám uvedeno: jednosměnný provoz, 40 h týdně.
Je možné mi nařídit práci např. od 22:00 do 6:00 pětkrát v týdnu (vč. víkendu)?
Je možné mi nařídit 8hodinovou směnu v jakoukoliv denní dobu v průběhu 7 dnů, budou-li
dodrženy požadavky týkající se nepřetržitého denního a týdenního odpočinku?
Ano, takový postup zaměstnavatele je obecně možný.
Pokud je možné mi naplánovat směny v jakoukoliv dobu a střídá mě ve službě kolega nejedná se již
o nepřetržitý režim práce? Příklad: kolega A nevypověděl přesčasovou práci a hodlá pokračovat i
nadále v dosavadním (24h) režimu služeb, ale 3 kolegové B, C, D přesčasovou práci odmítli a mají se
střídat v 8h směnách během 24 hodin.
Ano, popsaný režim je i dle shora uvedené definice možno považovat za nepřetržitý pracovní režim,
resp. nepřetržitý provoz. K uvedenému je třeba doplnit, že zaměstnavatel není oprávněn příp.
zvýhodňovat v rámci rozpisu pracovní doby ty zaměstnance, kteří nedali výpověď dohody o práci
přesčas (v opačném případě by se jednalo o postup v rozporu s ustanovením § 16 odst. 1 zákoníku
práce, tedy s povinností zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci). Jinak s
ohledem na aktuální právní úpravu nepřetržitého denního odpočinku je až do příp. nabytí účinnosti
zákoníku práce výkon práce v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích nelegální, resp. v rozporu se
zákonem.
V pracovní smlouvě nemám upravený režim práce ani stanovenou délku týdenní pracovní doby. Je
možné, aby nám zaměstnavatel nařídil 8hodinové směny, aniž by nás převedl do nepřetržitého
režimu práce? 4 lékaři na ranní, 2 na odpolední a 2 na noční?
Je možné nařídit nepřetržitý režim práce při nižším než plném úvazku? Je možně při kratším úvazku
nařídit 8h směny kdykoliv v průběhu dne?
Ano, takový postup zaměstnavatele je obecně možný.
Zaměstnavatel mi zrušil již potvrzenou dovolenou na prosinec. Mám s manželkou koupené letenky,
musí zaměstnavatel nahradit škodu i za manželku?
V ustanovení § 217 odst. 3 zákoníku práce se doslova uvádí:
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že
zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Je tedy nesporné, že náklady na letenky a příp. zaplacené ubytování je zaměstnavatel při změně
termínu čerpání dovolené, k níž došlo již po koupi zájezdu, povinen nahradit samotnému
zaměstnanci. Ve vztahu k manželce zaměstnance zákoník práce žádný přímý nárok na náhradu jejích
nákladů na takto zmařenou dovolenou nestanoví a tuto problematiku neřeší ani relevantní judikatura.
Dle mého soudu by dle konkrétních okolností bylo možné uvažovat o žalobě manželky na náhradu
újmy, kterou jí zaměstnavatel způsobil zmařením dovolené v případě, že by změna doby čerpání
dovolené nebyla objektivně nutná.
Zaměstnavatel mi zrušil do konce roku dovolenou, zbývají mi vyčerpat 3 týdny. Musí mi je proplatit,
pokud je nechci převést do dalšího roku nebo je na zaměstnavateli, kolik dovolené mi převede do
dalšího roku?
Převedení dovolené do dalšího roku je v uvedeném případě skutečně na rozhodnutí zaměstnavatele.
Nevyčerpaná část dovolené se proplácí pouze v případě ukončení pracovního poměru.
Pro úplnost níže doplňuji ustanovení § 218 zákoníku práce, které upravuje situaci, kdy nebyla ani do
30.6. následujícího kalendářního roku vyčerpána dovolená převedená do dalšího roku:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou
vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom
zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část
dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje
4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do
následujícího kalendářního roku.
(3) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle
odstavce 2, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce
následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 5 stanoveno jinak.
(4) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má
právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně
oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné
době oznámení.
(5) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že
zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo
rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto
překážek v práci.
Mgr. Aleš Buriánek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů