https://f.cz/@xChaos/112953074963522057 :
> ... historicky většina konfederací se nakonec buď federalizovala, nebo nějakým způsobem zanikla. Tohle vidí jako problém odpůrci EU: to, že s nimi nesouhlasíme, to není důvod dělat z nich úplné blbce, jasně viděj, že to směřuje buď k federalizaci nebo zániku a té federalizace se na rozdíl od nás děsej, to je celé...
xChaos@f.cz Já jsem dost skromný, co se týče jasných vykladů historie, jasných zákonů a jasných předpovědí budoucího vývoje. Ale to je vedlejší. Pro mě se to rozpadá na dvě části:
(1) Stane se Unie státem a nahradí tím pádem 27 členských států v partičce států? - Moje předpověď je, že ještě hodně dlouho ne, že pak možná jo, možná ne a možná se dřív změní to celé státně-mezistátní uspořádání tak, že otázka už nebude relevantní. Jsem pro se shodnout, že Unie není státem a v dohledné době se nemá smysl zabývat změnou.
(2) Co máme dělat na federální úrovni a co na úrovní členských zemí (včetně ještě lokálnějších úrovní)? - Pro mě je důležité, aby to zůstalo předmětem politického vyjednávání a bylo možno to měnit - neměnitelnost Ústavy Spojených států je varováním. Nemyslím, že bych super musel bojovat s někým, kdo má takový či makový názor. Ať se to normálně vyvíjí. Já hodně prosazuju, aby Unie jako celek, byla vojensky a diplomaticky alepoň stejně silná jako Čína, Indie, Rusko a Spojené státy. Celkem to vypadá, že abychom toho dosáhli, musíme něco, co se dnes řeší na úrovni členských států, přesunout na federální úroveň. Ale úplně nevylučuju, že by to šlo i jinak. Nebo-li popisuju cíl, jak má Unie jako celek fungovat navenek na poli válečném a diplomatickém; nikoliv administrativní(?) uspořádání, které má tomu cíli sloužit.
#tg472670899