Trojka třetího

V rozhovoru s mistnipobocka jsem se zamotal do viny. A teď koukám, že jsem slovo "vina" zatáhl do rozhovoru já. Reagoval jsem na mistnipobocka -y tút https://f.cz/@mistnipobocka/113040005775436078 , ve kterém on slovo "vina" nepoužil. Mohl jsem reagovat jinak, ale reagoval jsem takhle a teď od mé reakce můžu začít:

"@mistnipobocka Já jsem pro nějak pravidelně čas od času si připomínat vinu, kterou chápu hodně široce. Jsem vinen nájezdy prehistorických lidí na jiné lidi, vyvražďováním a odváděním do otroctví, jsem vinen evropskou genocidou v Americe, jsem vinen Hitlerem, jsem vinen ruskou snahou o zničení Ukrajiny a jsem vinen činy, které si radši jmenuju jen v duchu. Ty jsi taky vinen. Za velký hřích považuju snahu být neposkvrněný a umísťování viny do těch druhých. A když si takhle svých vin užiju, můžu zvednout hlavu a podívat se, co bych tak mohl dělat dál. Můžu se, například s Tebou, pokoušet shodnout, co máme dělat a co ne. Třeba i o tom, koho máme volit a koho ne, ale myslím, že důležitější je se shodnout, jakou Unii chceme a jakou ne." (Evropská unie 173 https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1651#p1651 #tg472670899 )

mistnipobocka: "@tymoty A na základě čeho se ta vina přisuzuje? - jsou potomci otroků vini za to, že jejich [př]edkové byli zotročováni? Jsou potomci vyvražďovaných vini za to, že jejich předkové byli vyvražďováni?" ( https://f.cz/@mistnipobocka/113050718029962275 )

já: "@mistnipobocka@f.cz Řek bych, že na základě toho, že tenhle přístup, že všichni jsme vini kdečím a že všichni můžeme nalézt odpuštění a že vinu a odpuštění máme spíš pravidelně čas od času prožívat soustředěně, než aby nám vina štrachala v životech nevědomě, že tenhle přístup je dobrý, správný a krásný. Tenhle způsob zacházení s vinou a odpouštěním je i očkováním proti různým zlým, špatným a kýčovitým zacházením s vinou. Všichni jsme potomci nebo dlužníci i otroků, i otrokářů. Všichni jsme potomci nebo dlužníci i vyvražďovaných, i vraždících. Snaha být bez viny a umisťováni viny do druhých je fuj. Místo toho spolu mluvme, hledejme a tvořme, na čem se můžeme shodnout, hledejme a tvořme i shodu koho volit a koho ne." ( Evropská unie 185 https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1654#p1654 #tg472670899 )

mistnipobocka: "@tymoty OK, pokud to vidíš takto, tak chápu, ale z mého pohledu nejsou lidé vinni za činy předchozích generací. Čili zde se naše pohledy různí." ( https://f.cz/@mistnipobocka/113056294003592475 )

já: "@mistnipobocka@f.cz Já říkám: 'Já jsem vinen (za činy předchozích generací) a ostatní lidi taky. (A není až tak důležité za co.)' Mně jde o to, že jsme v tom spolu, že je možné odpuštění, že není nutné / žádoucí, říkat: 'Já jsem nevinen, já za to nemůžu, je to vina těch a oněch, to Fanda, paní učitelko.' "(Evropská Unie 183 https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=1676#p1676 #tg472670899 )

mistnipobocka: "A proč by měli být ti lidé vini?

Z čeho ta jejich vina vyplývá.

Osobně tam pro existenci viny nevidím důvod a bez něj je to z mého úhlu pohledu nedoložené tvrzení, které může být nepravdivé." ( https://f.cz/@mistnipobocka/113061038053730914 )

A co já na to:

#tg145384999 #tg472670899

@mistnipobocka@f.cz Takže, naběhl jsem si, tak se s tím pokusím vypořádat.

Zdá se mi, že Ty a já používáme slovo "vina" dost odlišně, že o vině uvěžujeme dost odlišně, že se k vině vztahujeme dost odlišně.

Zdá se mi, že pro Tebe je hodně důležité určování viny a neviny, nějaké zdůvodnění toho určení a možná pak i trest pro vinného.

Tohle v Unii snad nějak docela dobře zvládáme u řádných soudních procesů a v těch procedurách máme zabudováno, že holt hledáme nějakou lidskou spravedlnost, že se můžeme mýlit, a tak se dá odvolávat, dovolávat, přezkumovat a omilostňovat. A tresty jsou spíš mírné. Tenhlencten unijní systém práva je super ve srovnání s kdečím srovnatelným.

Ten Tvůj přístup k vině a nevině se ovšem používá i divoce ve školách, v pracovních týmech, v armádě, v sousedství, v tramvaji, v rodině, prostě všude, kde se lidi nějak setkávají a něco se někomu nelíbí, nebo někdo chce někoho k něčemu donutit, nebo někdo chce někomu ublížit, prostě všelijakými fuj způsoby.

Viny Tvého přístupu taky štrachají leckomu v duši. Lidi se bojí. Užírají se. A všelijak jinak se jim duše chroumá.

#tg145384999

@mistnipobocka@f.cz Až na to velmi opatrné zacházení s vinou v právní soustavě Unie, já celý tenhle průmysl viny odmítám. Ale ono nestačí odmítat, protože je to všude kolem mě a ve mně. Proto zacházím s vinou jinak. Může být důležité v jednotlivých případech konkrétní vinu pojmenovat, ať už sám pro sebe, nebo v rozhovoru s dobrým přítelem, nebo v rozhovoru s tím, na kom jsem se provinil. To se může a podle okolností má dělat. Ale základem je uvědomění, že se všichni proviňujeme, něco uděláme špatně, nebo naopak něco neuděláme, když bychom měli. Základem je uvědomění, že všichni profitujeme ze stavu vesmíru, do které vesmír dospěl i skrze nesčetná a nepopsatelná utrpení mnohých. Možná je pro Tebe nepochopitelné, že když někdo je cestujícím ve vlakovém neštěstí, ve kterém je z Tvého hlediska nevinnen, a přežije bez zranění, zatímco jiní zemřou nebo jsou zmrzačeni, že takový člověk může zažívat pocit viny, který je asi z Tvého hlediska iracionální, a řešíš to opakováním: Je nevinen. Je nevinen. Je nevinen.

K tomu: Vím, že všichni jsme vinni malými nebo velkými ublíženími jiným nebo zanedbáním pomoci, kdy jsme mohli pomoct, o kterých vůbec nevíme. Nedošlo to k našemu vědomí. Nedocvaklo nám to.

K tomu: Stav vesmíru není dokonalý a vždycky jsme mohli udělat víc, nebo naopak něco neudělat. I tak jsme vinni.

#tg145384999

@mistnipobocka@f.cz V mém přístupu jde o jinou osobní a společenskou práci s vinou. Je dobré vinu pravidelně čas od času prožívat, přiznávat se k ní, připomínat si ji a je dobré nalézt odpuštění. Je-li to možné, po nějaké prosbě, nápravě, odčinění přímo od těch, kterým jsme ublížili nebo nepomohli. Ale i bez nich. Odpustit si. Třeba ve společnosti přátel. Nebo o samotě. Obnovit kladný vztah k sobě, k vesmíru, k lidem. A po této terapii pokračovat v díle - snažit se konat dobře, správně a krásně a vyhýbat se konání zlému, špatnému a kýčovitému. Bez strachu z toho, že při tom taky něco zkazím a připíšu si na účet další viny.

V tomhle přístupu není důležité se utvrzovat v tom, že já fakt nejsem vinen holokaustem, když podle některých teorií jsem tehdy ještě nebyl ve vesmíru. Co já vím, jak bych zachoval. Radši bych se nenaparoval. Naopak je možné vinu za holokaust prožít a nalézt odpouštěni i za tuto vinu.

Myslím, že tenhle přístup vede pryč o toho, že se pořád snažím prokazovat svoji nevinu a poukazovat na vinu jiných, a že vede k tomu, že ve spolupráci a úctě hledáme, jak konat dobře, správně a krásně a jak se vyhýbat konání zlému, špatnému a kýčovitému.

#tg145384999