6.7. 16:24 @
leiner@mas.to boosted @
drfranksauer@mastodontech.de tooted
https://mastodontech.de/@drfranksauer/1 ... 7796936632 and following:
DEUTSCHES ORIGINAL HIER. ENGLISH BY DEEPL FOLLOWS. ČESKY POMOCÍ DEEPL NÁSLEDUJE.
Ein politisches Versäumnis Berlins, das uns in Europa nach der Trump-Wahl heftig einholen könnte, ist die mangelnde Investition in Solidarität und den europäischen Pfeiler der NATO. Dazu zwei Gedanken und eine Ableitung.
Gedanke 1: Deutschlands nukleares Sonderrisiko
Frankreich und Großbritannien könnten SCALP und Storm Shadow liefern, weil sie eigene Nuklearwaffen haben, hieß es. Deutschland hat keine. Ergo könne man das Risiko einer Taurus-Lieferung nicht eingehen.
Ich habe dieses Argument des deutschen Sonderrisikos nie gekauft. Denn es funktioniert nur, wenn man, erstens, die Existenz der nuklearen Teilhabe ignoriert und, zweitens, selbst null Vertrauen in Abschreckung und Beistandspflichten der NATO hat.
Denn was soll denn bitte das konkrete Szenario sein? Frankreich und Großbritannien liefern: nix passiert. Wir liefern: und kriegen vom Kreml prompt eine russische Nuklearwaffe auf den Hamburger Hafen? Aus dem Blauen? Ohne dass das für Russland irgendwelche Konsequenzen hat!?
Wer sich selbst solche handlungsleitenden Risiken konstruiert, signalisiert den Verbündeten: »Sorry, aber wir vertrauen euch nicht.« Deutschland sagt damit, dass es im Zweifel nicht nach dem Motto »alle für einen«, sondern »jeder für sich« handelt.
Das ist nicht gerade hilfreich mit Blick auf die Geschlossenheit im europäischen Pfeiler der NATO. Und ich bin leider sehr sicher, dass das den Polen, den Balten oder den Finnen nicht entgangen ist. Zu den Konsequenzen daraus unten mehr.
2. Deutschlands Gleichschritt mit Washington
Kanzler Scholz hat seine Entscheidungen in Sachen Ukraine eng an die von Präsident Biden geknüpft. Das ist erstmal realpolitisch klug. Die USA sind der Primus in der NATO.
Die USA will man demzufolge zuallererst auf seiner Seite haben. So weit, so gut - unter normalen Umständen. Die Umstände sind aber nicht normal.
Davon abgesehen, dass die USA uns seit Jahr(zehnt)en sagen, dass wir unseren Kram selbst auf die Reihe kriegen müssen: Es war schon länger klar, dass wir Trump 2.0 nicht ausschließen dürfen. Nicht umsonst heißt es seit Monaten, dass wir EU und NATO Trump-fest machen müssen.
Kanzler Scholz ließ stets nur verlauten, dass (ich paraphrasiere!) die Wahl ja noch nicht gelaufen und Biden fit genug sei. Das klang für mich schon vor dem Debatten-Debakel wie das Pfeifen im Walde.
»Du bist halt ein Politik-Amateur, Frank«, könnte man da einwenden. Weil Scholz das zwar öffentlich sagt, aber das nur tut, um das US-Wahlergebnis nicht zuungunsten von Biden zu beeinflussen (smart!) und er EIGENTLICH natürlich längst am Plan B für den Trump-Fall arbeitet.
Das kaufe ich leider beides nicht. Erstens beeinflusst Deutschland die US-Wahl zu exakt 0%. Not a single US voter gives a shit, was der deutsche Kanzler oder sonst irgendjemand in Deutschland über Biden oder Trump denkt.
Zweitens ist die Ampel für vieles bekannt. Das komplett geräuschlose Abstimmen und europaweite Eintüten von hochbrisanten Notfallplänen im Hintergrund gehört definitiv nicht dazu.
Was folgt?
Wird Trump gewählt, wovon mehr denn je auszugehen ist, werden wir kalt erwischt. Ich fürchte zunehmend: Es gibt keinen Plan B, nix in Europa ist Trump-fest.
D.h. wenn (was nicht sicher ist, denn Trump ist vor allem eins: erratisch!), aber … WENN Trump Europa die Sicherheitsgarantien entzieht und Art. 5 aushöhlt, dann könnten uns die letzten gut zwei Jahre wie folgt einholen:
Die Blicke werden sich zuerst – kurz – auf Deutschland richten. Denn es bleibt ja dabei: Wir sind groß, haben viel Geld, ein vglw. großes Militär, und wir liegen mittendrin und sind die logistische Drehscheibe für alle Militärische in Europa.
Deutschland hat zudem nach dem 24.2.2022 eine europäische Führungsrolle angemeldet. Es signalisiert aber leider seither, dass es (von Finanzierungsfragen mal abgesehen) politisch gar nicht gewillt ist, die mit Führung verbundene Verantwortung und etwaige Risiken zu tragen.
Nicht alles kann man in Berlin abladen. Macron ist manchmal…schwierig, Polen erst seit Kurzem mit Tusk wieder kooperationsfähig. Ins Weimarer Dreieck wurde jüngst wieder vermehrt politische Kapital investiert. Gut!
Aber der November rückt näher, und in in Summe hat Deutschland seit Russlands Angriffskrieg nicht signalisiert, dass wir wirklich gemeinsam mit unseren europäischen Partnern auf eigenen Beinen in der NATO stehen wollen.
Die Konsequenz wird sein, dass im Lichte all dessen die Blicke von Deutschland schnell wieder ablassen werden. Dann geht, insbesondere in Mittel- und Osteuropa, der Run auf Washington los. Jedes Land wird für sich bilateral den „besseren Deal“ mit Trump aushandeln wollen.
Kurz, alle werden es uns, dem großen Land in der Mitte mit dem Führungsanspruch, nachmachen - und eben im Zweifel auch das Motto »alle für einen« fahren lassen zugunsten von »jeder für sich«. Im schlimmsten Fall haut’s dann die NATO auseinander, und die EU gleich hinterher.
---
HERE ENGLISH BY DEEPL. ČESKY POMOCÍ DEEPL NÁSLEDUJE. DEUTSCHES ORIGINAL IST OBEN.
One of Berlin's political failings that could come back to haunt us in Europe after the Trump election is the lack of investment in solidarity and the European pillar of NATO. Here are two thoughts and a deduction.
Thought 1: Germany's special nuclear risk
France and the UK could deliver SCALP and Storm Shadow because they have their own nuclear weapons, it was said. Germany has none. Therefore, the risk of a Taurus delivery could not be taken.
I have never bought this argument of the German special risk. Because it only works if, firstly, you ignore the existence of nuclear sharing and, secondly, you yourself have zero confidence in NATO's deterrence and obligations to provide assistance.
After all, what is the concrete scenario supposed to be? France and the UK deliver: nothing happens. We deliver: and the Kremlin promptly sends a Russian nuclear weapon to the port of Hamburg? From the blue? Without this having any consequences for Russia?
Anyone who constructs such action-guiding risks for themselves is signalling to their allies: "Sorry, but we don't trust you." Germany is signalling that, in case of doubt, it will not act according to the motto "all for one", but "every man for himself".
This is not exactly helpful in terms of unity in the European pillar of NATO. And unfortunately I am very sure that this has not escaped the notice of the Poles, the Balts or the Finns. More on the consequences of this below.
2 Germany's lockstep with Washington
Chancellor Scholz has closely linked his decisions on Ukraine to those of President Biden. That is first of all prudent in terms of realpolitik. The USA is the primus in NATO.
Consequently, you want to have the USA on your side first and foremost. So far, so good - under normal circumstances. But the circumstances are not normal.
Apart from the fact that the USA has been telling us for years (decades) that we have to get our own act together: It's been clear for some time that we can't rule out Trump 2.0. It's not for nothing that we've been saying for months that we have to make the EU and NATO Trump-proof.
Chancellor Scholz only ever said that (I'm paraphrasing!) the election wasn't over yet and that Biden was fit enough. Even before the debate debacle, that sounded like whistling in the woods to me.
"You're just a political amateur, Frank", you might object. Because although Scholz says this publicly, he's only doing it so as not to influence the US election result to Biden's disadvantage (smart!) and he's actually been working on plan B for the Trump case for a long time.
Unfortunately, I don't buy that either way. Firstly, Germany influences the US election by exactly 0%. Not a single US voter gives a shit what the German chancellor or anyone else in Germany thinks about Biden or Trump.
Secondly, the traffic lights are known for many things. The completely silent coordination and Europe-wide bagging of highly explosive emergency plans in the background is definitely not one of them.
What will follow?
If Trump is elected, which is more likely than ever, we will be caught cold. I am increasingly afraid that there is no plan B, nothing in Europe is Trump-proof.
In other words, if (which is not certain, because Trump is one thing above all: erratic!), but ... IF Trump withdraws the security guarantees from Europe and undermines Article 5, then the last two years could catch up with us as follows:
All eyes will turn first - briefly - to Germany. Because the fact remains: we are big, we have a lot of money, a comparatively large military, and we are right in the middle of it all and are the logistical hub for all military operations in Europe.
Germany has also announced a European leadership role after 24 February 2022. Unfortunately, however, it has since signalled that it is not at all politically willing to bear the responsibility and any risks associated with leadership (apart from financing issues).
Not everything can be dumped in Berlin. Macron is sometimes...difficult, Poland has only recently been able to cooperate again with Tusk. More political capital has recently been invested in the Weimar Triangle. Good!
But November is approaching, and all in all, Germany has not signalled since Russia's war of aggression that we really want to stand on our own two feet in NATO together with our European partners.
The consequence will be that, in the light of all this, attention will quickly turn away from Germany. Then the run on Washington will start, especially in Central and Eastern Europe. Every country will want to negotiate the "better deal" with Trump bilaterally.
In short, everyone will imitate us, the big country in the middle with the claim to leadership - and, in case of doubt, abandon the motto "all for one" in favour of "every man for himself". In the worst-case scenario, NATO will be blown apart, and the EU right behind it.
---
ZDE ČESKY POMOCÍ DEEPL. DEUTSCHES ORIGINAL IST OBEN. ENGLISH BY DEEPL ABOVE.
Jedním z politických selhání Berlína, které by se nám mohlo po Trumpově zvolení v Evropě vymstít, je nedostatečná investice do solidarity a evropského pilíře NATO. Zde jsou dvě myšlenky a dedukce.
Myšlenka 1: Zvláštní jaderné riziko Německa
Francie a Spojené království by prý mohly dodat SCALP a Storm Shadow, protože mají vlastní jaderné zbraně. Německo žádné nemá. Proto nemohlo podstoupit riziko dodávek Taurus.
Nikdy jsem tomuto argumentu o německém zvláštním riziku nevěřil. Funguje totiž pouze tehdy, pokud zaprvé ignorujete existenci sdílení jaderných zbraní a zadruhé sami máte nulovou důvěru v odstrašení a závazky NATO poskytnout pomoc.
Ostatně, jaký má být konkrétní scénář? Francie a Spojené království plní: nic se neděje. My dodáme: a Kreml okamžitě pošle ruskou jadernou zbraň do přístavu v Hamburku? Od modré? Aniž by to mělo pro Rusko nějaké důsledky?
Každý, kdo pro sebe konstruuje takováto akční rizika, dává svým spojencům signál: "Promiňte, ale my vám nevěříme." To je pro nás velmi nepříjemné. Německo signalizuje, že v případě pochybností nebude jednat podle hesla "všichni za jednoho", ale "každý sám za sebe".
To z hlediska jednoty evropského pilíře NATO zrovna nepomáhá. A jsem si bohužel jist, že to neuniklo pozornosti Poláků, Baltů ani Finů. Více o důsledcích této skutečnosti níže.
2 Souznění Německa s Washingtonem
Kancléř Scholz úzce spojil svá rozhodnutí o Ukrajině s rozhodnutími prezidenta Bidena. Prozatím se jedná o obezřetnou reálpolitiku. USA mají v NATO primát.
V důsledku toho chcete mít USA především na své straně. Zatím je to dobré - za normálních okolností. Ale okolnosti nejsou normální.
Nehledě na to, že USA nám už léta (nebo desetiletí) říkají, že se musíme dát dohromady: Je jasné, že už nějakou dobu nemůžeme vyloučit Trumpa 2.0. Ne nadarmo už několik měsíců říkáme, že musíme EU a NATO učinit odolnými vůči Trumpovi.
Kancléř Scholz vždy jen říkal, že (parafrázuji!) volby ještě neskončily a že Biden je dostatečně fit. Ještě před debaklem v debatě mi to znělo jako pískání na lesy.
"Jsi jen politický amatér, Franku," můžete namítnout. Protože Scholz to sice říká veřejně, ale dělá to jen proto, aby neovlivnil výsledek amerických voleb v Bidenův neprospěch (chytré!) a ve skutečnosti už dlouho pracuje na plánu B pro případ Trump.
Bohužel si nekoupím ani jedno. Za prvé, Německo má na volby v USA přesně 0 % vliv. Ani jednoho amerického voliče nezajímá, co si německá kancléřka nebo kdokoli jiný v Německu myslí o Bidenovi nebo Trumpovi.
Za druhé, semafor je známý mnoha věcmi. Naprosto tiché hlasování a celoevropské pytlování vysoce výbušných krizových plánů v pozadí mezi ně rozhodně nepatří.
Co bude následovat?
Pokud bude zvolen Trump, což je pravděpodobnější než kdy jindy, bude nám zima. Stále více se obávám, že žádný plán B neexistuje, nic v Evropě není odolné proti Trumpovi.
Jinými slovy, pokud (což není jisté, protože Trump je především jeden: nevyzpytatelný!), ale... POKUD Trump stáhne bezpečnostní záruky Evropy a podkope článek 5, pak by nás poslední dva roky mohly dostihnout následovně:
Všechny oči se nejprve - na krátkou dobu - obrátí k Německu. Protože faktem zůstává: jsme velcí, máme spoustu peněz, relativně velkou armádu a jsme přímo uprostřed toho všeho a jsme logistickým centrem všech vojenských operací v Evropě.
Německo také oznámilo, že po 24. únoru 2022 bude hrát vedoucí úlohu v Evropě. Bohužel však od té doby signalizuje, že není vůbec politicky ochotno nést odpovědnost a jakákoli rizika spojená s vedením (kromě otázek financování).
Ne všechno se dá vyhodit v Berlíně. Macron je někdy... obtížný, Polsko teprve nedávno dokázalo znovu spolupracovat s Tuskem. Do výmarského trojúhelníku se v poslední době opět investuje více politického kapitálu. Dobře!
Ale blíží se listopad a celkově Německo od ruské agresivní války nedalo najevo, že se chceme v NATO spolu s evropskými partnery opravdu postavit na vlastní nohy.
Důsledkem toho všeho bude, že se pozornost od Německa rychle odvrátí. Pak začne útěk na Washington, zejména ve střední a východní Evropě. Každá země bude chtít s Trumpem vyjednat "lepší dohodu" bilaterálně.
Zkrátka, všichni budou napodobovat nás, velkou zemi uprostřed s nárokem na vůdcovství - a v případě pochybností opustí heslo "všichni za jednoho" ve prospěch "každý sám za sebe". V nejhorším případě se NATO rozpadne a EU hned za ním.
@
drfranksauer@mastodontech.de @
leiner@mas.to
#tg675098492