Složení člověka

[Tymoty]

Možná obvyklejší by bylo používat pojmenování "lidské tělo", což asi odkazuje k nějakému tomu dualismu tělo x duše. Viz na české wikipedii článek "Lidské tělo" ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A9_t%C4%9Blo ) a na anglické 'Composition of the human body' ( https://en.wikipedia.org/wiki/Compositi ... human_body ).

Chtěl bych najít, mít nebo spáchat stručný popis složení člověka a toho, jak to víme. Měl by ten popis spíše ukazovat (záračnou?) složitost a poukazovat i na to, co nevíme, nebo na nejistoty. Rozsah toho popisu si představuju jako odstavec, v nejhorším několik odstavců. Srozumitelnost si představuju pro studenta střední školy, který míří k maturitě, ve věku, řekněme 15 až 19 let.

Směřuju spíš k popisu na úrovni buněk a molekul a atomů a zajímají mě jejich počty.

Už jsem se tímto tázáním zabýval dřív a něco mi z toho uvízlo v hlavě nebo jsem o tom něco zaznamenal v mejlech nebo i jinde. Dnes jsem se dopustil dalšího internetového pátrání.

Člověk se skládá z

- lidských buněk

- ne-lidských buněk

- momobuněčné hmoty(?)

Zase mám potíž s pojmenováním. V českém wikipedickém článku Ploidie: "Většina lidských tělních buněk je diploidních... Lidské pohlavní buňky jsou ale haploidní... Lidské tělní buňky jsou euploidní... lidská buňka..." ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Ploidie ) Podobně v anglickém článku 'List of distinct cell types in the adult human body': 'There are about 30 trillion (3×10^13) human cells in the adult human body, varying from about 20 to 40 trillion depending on the sex, age and weight, and a roughly equal number of bacterial cells.' ( https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_d ... human_body ) Nebo v článku "Seznam buněčných typů v lidském těle" : "Pohlavní buňky představují vysoce specializované buněčné typy lidského těla. Ilustrují rozmanitost tvarů a velikostí, jež na sebe mohou lidské buňky brát." ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_bu ... _t%C4%9Ble )

Pojmenování "lidská buňka" vede k tomu, že lidské tělo je tvořeno také ne-lidským buňkami. Nějak tuším, že tím pojmenováním "lidská buňka" jsou myšleny ty buňky v lidksém těle, které jsou potomkyněmi pramáti zygoty, která vznkla spojením vajíčka spermie. Asi se k "potomkyním" počítají i nová vajíčka nebo nové spermie, které člověk vyrábí. Pojem lidksá buňka je nešťastný i proto, že v člověku můžou být dobře zabydleny i buňky jiného člověka. K nějakému takovému přenosu dochází mezi matkou a dítětem v břiše. Viz Nichola Raihami: 'The Social Instinct: How Cooperation Shaped the World'. Takže v lidském těle máme lidské buňky, které nespadají pod pojmenování "lidská buňka". Nebylo by lepší mluvit o domorodcích, o domorodých buňkách?

[Tymoty]

https://journals.plos.org/plosbiology/a ... io.1002533

https://publications.jrc.ec.europa.eu/r ... online.pdf human_gut_microbiota_online.pdf

https://scholar.social/@animalculum

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrobiom ... lov%C4%9Bk

http://www.tara.tcd.ie/bitstream/handle ... sequence=1

https://data.humancellatlas.org/

https://archive.is/YrtUq

[Tymoty]

Nichola Raihani. The Social Instinct: How Cooperation Shaped the World :

There is another, more exotic manner by which foetuses can manipulate maternal investment. This is by fluidly exchanging cells with their mother while they are in the womb. About half of us – maybe more – contain cells from another human being inside our body. As a woman, there is a reasonable chance that I contain cells with male Y chromosomes, cells that carry the exact same genetic stamp as those inside the bodies of my two sons. They, too, might have some of my cells swimming around inside them somewhere. As well as the cells from my children, I probably also have some of my mother’s cells – and perhaps even my maternal grandmother’s as well. We are chimeras.

What are those cells from my two boys up to inside me? Research on micro-chimerism is in its infancy and there is still much to discover. Some scientists have suggested that the cells from previous offspring might mediate sibling rivalry, by increasing investment in the current child and decreasing any investments in subsequent offspring. Preliminary data is highly suggestive: foetal cells commonly migrate to maternal breast tissue, where they might increase maternal milk supply to the infant. Research in rodents has shown that foetal cells also make their way to the mother’s brain, prompting the growth of new neurons and possibly therefore affecting the ways females behave and interact with their offspring. Other work finds that the phenomenon of secondary miscarriage – whereby a previously fertile woman becomes unable to conceive or gestate a subsequent pregnancy – is associated with the presence of foetal cells from older brothers inside the mother’s body, as is pre-eclampsia, suggesting that the foetal cells might play a role in extracting more resources from the mother and warding off competition from future siblings.

I am hesitant to write much about this phenomenon here as it is still early days, scientifically speaking. But it is worth mentioning simply because it is so mind-bendingly bonkers. It wouldn’t surprise me if, in the next five or ten years, you might be able to read a whole book on micro-chimerism and the ways that the many cells from different individuals interact inside a single body.

Fetal microchimerism – Boddy A. M., Fortunato A., Sayres M. W. & Aktipis A. ‘Fetal Microchimerism and Maternal Health: A Review and Evolutionary Analysis of Cooperation and Conflict beyond the Womb’. BioEssays 37, 1106–18, 2015.

[Tymoty]

https://archive.is/YrtUq

37 miliónů milionů 37 000 000 000 000 . = 4 625 * 8 miliard . + zhruba stejně "cizích". Některé "cizí" jsou u dítěte z matky(?) a u matky z dítěte. Jinka hlavně ve střevech.

https://socratic.org/questions/how-many ... human-body

10^26 molekul. 99% molekuly vody.

https://en.wikipedia.org/wiki/Compositi ... human_body

7*10^27 atomů. Nejvíc je kyslíku.

[Tymoty]

Tak jsem sesbíral všechny url http odkazy z předchozích příspěvků, seřadil je podle abecedy a zkontroloval, že (teď) fungují:

http://www.tara.tcd.ie/bitstream/handle ... sequence=1

https://archive.is/YrtUq

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A9_t%C4%9Blo

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrobiom ... lov%C4%9Bk

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ploidie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_bu ... _t%C4%9Ble

https://data.humancellatlas.org/

https://en.wikipedia.org/wiki/Compositi ... human_body

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_d ... human_body

https://journals.plos.org/plosbiology/a ... io.1002533

https://publications.jrc.ec.europa.eu/r ... online.pdf

https://scholar.social/@animalculum

https://socratic.org/questions/how-many ... human-body

[Tymoty]

Hm, ještě mě napadlo, že to používání pojmenování "složení těla člověka" oproti "složení člověka" může souviset s obavou s nedorozumění ohledeně různých významů slova "člověk".

https://slovnikcestiny.cz/heslo/%C4%8Dl ... Bk/0/11140

https://cs.wiktionary.org/wiki/%C4%8Dlov%C4%9Bk

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk

[Tymoty]

Zeptej se vědce

https://wave.rozhlas.cz/zpracovane-odpo ... -a-8927847

[Tymoty]

Jeden rok má skoro 32 miliónů vteřin.

Kdybych na jednu svou domorodou buňku pomyslel necelou vteřinu a pomýšlel nepřetržitě, za rok bych pomyslel na 37 miliónů buněk.

Takže projet 37 tisíc miliard buněk by trvalo přibližně milión let nepřitržitého pomýšlení.

[Tymoty]

Tak já bych se soustředil na dvě veličiny

- počet domorodých buněk

- hmotnost domorodých buněk

Místo o "domorodých buňkách" je často mluveno a psáno o "lidských buňkách" nebo dokonce jen "buňkách" bez přívlastku, ale jsou myšleny "domorodé buňky", potomkyně prámáti Zygoty. Už v předchozích příspěvcích jsem se zmínil o tom, že v člověku se nacházejí a často hrají dost důležiou úlohy i buňky, které nejsou domorodé, a to dokonce i lidské buňky, které nejsou domorodé pro příslušného člověka, ale jsou potomkyněmi jiné pramáti Zygoty jiného člověka.

No a teď, ono se to v člověku mele, buňky se dělí, umírají, a "věci" lezou dovnitř buňky a ven z buňky. Takže i počet, i hmotnost domorodých buněk se v krátkém čase drobně chvěje a v dlouhém čase se vyvíjí. Takže si dovedu představit graf jejich hodnot v čase. Na vodorovné ose x mám čas od mínus jedna do sta let a na svislé ose y mám (1) počet a (2) hmotnost domorodých buněk. V čase mínus jeden rok jsou obě hodnoty nula, někdy kolem mínus nula celá sedmdesát pět roku (devět měsíců) vyskočí počet na jedna a nějaká maličká hmotnost už tam taky je. Pak obě veličiny hodně rostou a někde, kolem padesátky?, začnou pomalu ubývat.

Když si k dvěma složitým veličinám přidáme ještě celkovou hmotu člověka, kterou měříme často a jednoduše, vyjde nám, že člověk se skládá ještě z něčeho, co nejsou domorodé buňky. Máme tu ne-domorodo-buněčnou část člověka.

Píše se o "extracelulární matrix" ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Extracelu ... %AD_matrix ). Píše se o mezibuněčné hmotě ( https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-cas ... hmota.html ). Zdá se mi, že v tomhle pohledu nejde o všechnu ne-domorodo-buněčnou hmotu, ale spíš jen o její část, která se nějak "lepí" na buňky. Že třeba tasemnice není "mezibuněčná hmota".

Píše se o "hmotě mezibuněčné" ( https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/z ... _tela.html ).

Píše se o "mezibuněčném / mimobuněčném / extracelulárním prostoru" ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezibun%C ... BD_prostor ).

Některé věci, co se člověk dočte jsou fakt podivuhodné. Fyziologie člověka pro studenty bakalářských oborů tělesné výchovy: "Lidské tělo obsahuje více než 100 miliónů buněk..." ( https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2014/b ... ze_pdf.pdf ) No, ono je to pravda, ale popisovat třicet sedm tisíc miliard jako víc než sto miliónů? Chudáci studenti tělocviku.

Takže tu máme: extracelulární / mezibuněčný / mimobuněčný hmota / matrix / prostor.

Píše se "Rozdělujeme lidské tělo do tří základních prostorů: buňky, extracelulární tekutina a extracelulární pevné látky..." ( https://is.muni.cz/el/sci/jaro2019/Bi61 ... tela_8.pdf )

Na anglické wikipedii se vyskytuje jen v obrázku: "... extracellular mass... extracellular components" s tím, že tvoří 34,3% hmoty člověka ( https://en.wikipedia.org/wiki/Compositi ... human_body ). A tady Ghislain Bugnicourt dospěl výpočtem k podobnému číslu: https://biology.stackexchange.com/quest ... human-body . Odpovídal na otázku: 'How much extracellular matrix is there in the human body?'

Takže já bych zkusil nějakou takovouhle větu:

Dvě třetiny hmotnosti člověka je tvořeno domorodými buňkami, které vznikly dělením z pramáti Zygoty. Domorodých buněk je bratru třicet sedm tisíc miliard. Jsou mnoha různých druhů. To, co nejsou domorodé buňky, je snad ještě složitější.

[Tymoty]

Důležitý případ cizorodé hmoty v těle člověka je jiný člověk, plod, dítě. Jinak jsou ty vícebuněčné organismy asi fuj, cizopasníci, a tak. Tasemnice. Ale také prý ten mravenec faraon umí projít zažívacím traktem a přežít. A tak podobně.

Ty chiméry Nichola Raihani jsou asi taky vícebuněčné, ale spíš mají povahu orgánů(?) než organismů(?).

Establishing Boundaries: The Relationship That Exists between Intestinal Epithelial Cells and Gut-Dwelling Bacteria. Baktérie jsou taky 'cells', ne? ( http://www.tara.tcd.ie/bitstream/handle ... sequence=1 )

"Tělní tekutiny tvoří asi 19 litrů extracelulární tekutiny, zahrnující asi 3,2 litru krevní plazmy a asi 8,4 litru intersticiální tekutiny... v tělní tekutině mimo buňky..." Lidské tělo https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A9_t%C4%9Blo

Vzduch, voda, jídlo leze dovnitř člověka a ven.

Běžně měřená a používaná veličina hmotnost (váha). Pan Kropáček váží 87 kg. Do toho se započítává knedlík, který nedávno snědl.

Interstitium https://en.wikipedia.org/wiki/Interstitium "The interstitium is a contiguous fluid-filled space existing between a structural barrier, such as a cell membrane or the skin, and internal structures, such as organs, including muscles and the circulatory system. The fluid in this space is called interstitial fluid, comprises water and solutes, and drains into the lymph system. The interstitial compartment is composed of connective and supporting tissues within the body – called the extracellular matrix – that are situated outside the blood and lymphatic vessels and the parenchyma of organs."

Mikrobiom https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrobiom "Lidský mikrobiom je souhrn veškeré mikrobioty, která sídlí vně nebo uvnitř lidských tkáních a biologických tekutinách včetně kůže, mléčných žláz, semenné tekutiny, dělohy, ovariálních folikulů, plic, slin a sliznice dutiny ústní, spojivky, žlučových cest a gastrointestinálního traktu. Mezi typy lidské mikrobioty patří bakterie, archea, houby, protozoa a viry. Přestože mikroskopičtí živočichové mohou také žít na lidském těle, jsou z této definice obecně vyloučeni...
Lidé tělo je kolonizováno mnoha mikroorganismy, přičemž hodnoty lidských a nelidských buněk jsou řádově přibližně stejné."

Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body https://journals.plos.org/plosbiology/a ... io.1002533 "... the number of human and bacterial cells in the body. We estimate the total number of bacteria in the 70 kg "reference man" to be 3.8·10^13. For human cells, we identify the dominant role of the hematopoietic lineage to the total count (≈90%) and revise past estimates to 3.0·10^13 human cells... the number of bacteria in the body is actually of the same order as the number of human cells, and their total mass is about 0.2 kg."

Mezibuněčná hmota: O molekulách, které nejen spojují. Petr Šíma, Ilja Trebichavský. 5.8.1996. Vesmír 75, 429, 1996/8. Přirozené pochody téměř vždy odvisejí od částí tak malých, že se naprosto vymykají smyslům. René Descartes. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-cas ... hmota.html "Je třeba si uvědomit, že buňky představují pouze část objemu tkání a orgánů. Daleko více prostoru zaujímají adhezivní a antiadhezivní makromolekuly mezibuněčné hmoty."