Trojka třetího

Člověk je dělán nějkými osmdesáti tisíci miliardami buněk a nějakou hmotou vně buněk. Těch osmdesát tisíc miliard není nutné brát nějak krutopřísně. Počet se mění v čase, je různý u různých lidí, nezjišťuje se tak, že by byly jednotlivé buňky očíslovány a spočítáný jedna, dvě, tři, čtyři až osmdesát ticíc miliard, nýbrž jsou zkoumány a měřeny jednotlivé buňky a kusy různých tkání a z toho je to pak nějak spočítáno a názory na počet se různí. Ale pro to, o co mi jde, krutopřísná přesnost není potřeba. Stačí mi, že buněk je moc, moc a moc.

Počítám do té hromady buněk všechny buňky, které dělají člověka, buňky, jejichž původ je domací - vznikly postupně dělením z pramáti Zygoty, buňky, jejichž původ je cízí - přišly do člověka zvenku nebo vznikly dělením z přišlých, a buňky smíšené, které vznikly nějakým spojením domácích a cizích nebo vznikly dělením ze smíšených.

Hm... Asi ještě opatrněji o tom "dělení". Taky spojování (osteoklasty).

Počítám do té hromady buněk všechny buňky, které dělají člověka, buňky, jejichž původ je domací - vznikly postupně z pramáti Zygoty, počítám i buňky, jejichž původ je cízí - přišly do člověka zvenku nebo vznikly z přišlých, a buňky smíšené, které vznikly nějakým spojením domácích a cizích nebo vznikly ze smíšených.

Pro představu, hmotnost všech buněk je zhruba dvě třetiny hmotnosti člověka, a hnotnost toho, co je vně buněk, zbylá třetina.

Lidský mozek https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%BD_mozek "Lidský mozek... je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí... Obsahuje asi 50–100 miliard... neuronů.

Lidský mozek – definice, struktura, vlastnosti, funkce https://microbiologynote.com/cs/definic ... ky-funkce/ "Lidský mozek se skládá ze dvou hlavních typů buněk: nervových buněk, také známých jako neurony, a gliových buněk, také označovaných jako neuroglie nebo glia... Gliové buňky nebo neuroglie jsou neneuronální buňky, které podporují neurony a interagují s nimi. V mozku je přibližně 10-50krát více gliových buněk než neuronů. Gliové buňky hrají různé základní role, včetně vyživování neuronů, poskytování strukturální podpory a přispívání k ochraně neuronů."

Neuroglie https://cs.wikipedia.org/wiki/Neuroglie

Člověk je dělán nějkými osmdesáti tisíci miliardami buněk a nějakou hmotou vně buněk. Těch osmdesát tisíc miliard není nutné brát nějak krutopřísně. Počet se mění v čase. Je různý u různých lidí. Nezjišťuje se tak, že by byly jednotlivé buňky spočítány jedna, dvě, tři, čtyři až osmdesát ticíc miliard. Jsou zkoumány a měřeny jednotlivé buňky a kusy různých tkání a z toho je to pak nějak spočítáno. Názory na počet se různí. Ale pro to, o co mi jde, krutopřísná přesnost není potřeba. Stačí mi, že buněk je moc, moc a moc. Třeba něco kolem osmdesáti tisíc miliard.

Počítám do té hromady buněk buňky, jejichž původ je domací - vznikly postupně z pramáti Zygoty, počítám i buňky, jejichž původ je cízí - přišly do člověka zvenku nebo vznikly z přišlých, a buňky smíšené, které vznikly nějakým spojením domácích a cizích nebo vznikly ze smíšených.

Pro představu, hmotnost všech buněk je zhruba dvě třetiny hmotnosti člověka, a hnotnost toho, co je vně buněk, zbylá třetina.

Otázka: Zkoumáš složení spíše statisticky, popisně, anatomicky, nebo spíš dynamicky v interakci "součástí" těla?

Jde mi, přinejmenším v prvním kroku, o složení na buněčné úrovni a spíše statické. Pak možná přijde i něco dalšího. A myslím, že jsem dospěl k nějakému popisu, který mi vyhovuje. Přinejmenším na nějakou dobu. Je to popis v předchozím příspěvku https://trojkatretiho.cz/viewtopic.php?p=408#p408 .

Vnímám nějaký rozdíl mezi tím, jak člověka popisuju já a jak to dělají biologové, lékaři a wikipedie. Zdá se mi, že "oni" vycházeji z člověka jako nezpochobňované danosti a popisují jeho části. Jakoby popisovali dům, ke kterému přišli už hotovému. Hodně opakují obrat typu "jsou tam tyhle části, a pak ještě tyhle části". Nějak je netrápí, že třeba tam je nebo může být i něco dalšího. Možná to odpovídá i historickému vývoji poznání. Koukám na člověka zvenku, jsem člověk, pak ho trochu pitvám, potom mikroskop a tak dále.

Já se snažím popsat člověka spíš jako stavebnici. Postavičku z kinder vajíčka. Zkontrolujte si seznam, že jste řádně obdrželi všechny části, a teď se do toho můžete pustit. Spíš mám pohled stavebníka, který objednává cihly a písek a vápno a vodu a hřebíky a a a...

Jasně, velikost a složitost součástek může být jiná. Játra, buňka, molekula, atom. Že mně zajímá rozklad a sklad zrovna z buněk je trochu nahodilé a trochu ne. Pro moje následující úvahy je důležité, že těch buněk je moc, moc, moc. Ono to číslo osmdesát tisíc miliard se snadno řekne, ale myslím, že je v podstatě nepředstavitelné. Má úplně jinou povahu než číslo pět nebo čislo dvě stě devadesát osm. Jakoby nás to svádí k tomu, že to jde přepočítat, ale nejde. Díky společnému usilí umíme, my mnozí, kteří jsme každý jedním člověkem, nějak říct, že těch buněk je třeba osmdesát ticíc miliard, ale on je to spíš údaj o hmotnosti člověka a hmotnosti buňky než přeberný počet. Moje hlava takové množství neumí pobrat. Tento skok v množství je pro mě důležitý.

Také je pro mě důležité že ty součástky jsou nějak stejné. Kostičky lega. Jasně, ony ty buňky jsou nejroztodivnější, ale pořád je nějak dokážu podřadit pod pojem "buňka" a zdá se mi, že těch druhů popisujeme spíše jen stovky nebo tísíce, což je proti osmdesáti tisícům miliard pořád malé číslo před skokem k moc, moc, moc.

Mezi většími částmi člověka nevidím žádnou vrstvu, která by byla z moc, moc, moc dostatečně stejných kostiček.

Trochu jsem taky uvažoval o molekulách a atomech, což je skoro stejné, protože molekuly jsou z malého počtu atomů. A mohl bych uvažovat ještě o subatomárních součástkách. Ale jednak ten ještě větší počet nepotřebuju a druhak ty menší části už ztrácejí vlastnost života. Maličká buňka a obrovský člověk pořád ještě sdílejí nějakou podobu. Jsou to živé "věci" / soustavy / systémy . Buňky můžou být i jednobuněčnými organismy, i podílnicemi vícebuněčného člověka.

Takže úroveň buněčná, počet buněk, to je dobré. Pro mě. To je v pořádku. S tou třetinou hmotnosti člověka, která není buňky, jsem se vypořádal šmahem. Jako by to byla jen nějaká plastelína, v které jsou buňky roztroušeny. Pochopil jsem, že pro funkčnost člověka je ta hmota vně buněk zásadně důležité nejen jako prostředí, ale též jako důležitý úšastník toho, co se v člověku děje. Mně se ale zdá, že pro moje další uvažování nepotřebuju (zatím?) to hmotu vně buněk nějak členit a podrobněji popisovat.

Hodně času jsem strávil pokusem nějak rozdělit buňky na "vlastní" / "domácí" / "čisté" a buňky "přivandrovalé" / "cizí", ale postupně jsem se překlopil, že za člověka beru všechny buňky, co v něm jsou, ať už je jejich původ jakýkoliv. Tohle je pro mě nový pohled a trochu podobně jako těch osmdesát miliard mi to hlava moc nebere. V tomhle pohledu angínový streptokok je mojí částí. Pořád si na ten pohled nemůžu zvyknout, ale kloním se k němu. Jedno odůvodnění je, že kromě buněk jasně "domácích" a buněk jasně "přivandrovalých" jsou nebo můžou ve mně být i buňky míšenkyně.

https://qoto.org/@lmrocha/112158434701816814

https://casci.binghamton.edu/academics/i-bic/lec05.php